Kliknutím zvětšítePřecechtěl se tak stal desátým Čechem, který se pro podobný krok rozhodl. Nyní se znovu hraje o to, zda další lidé budou moci na vlastní přání zemřít pod asistencí lékařů i v Česku. Návrh, který bude již čtvrtým parlamentním pokusem, chce předložit senátorka Věra Procházková (ANO), která pro něj shání politickou podporu.
Předloni se jí, ještě ve funkci poslankyně, podařilo sehnat podpisy části spolustraníků a Pirátů. Sněmovna ale tisk vůbec neprojednala. „V Senátu míním načíst upravený návrh,“ potvrdila Procházková pro Deník. Spojila ho s definováním kvalitní paliativní péče, na níž má podle ní každý nárok.
Na asistovanou smrt by měl právo jen nevyléčitelně nemocný a svéprávný člověk, pro jehož stav neexistuje naděje na zlepšení, což by posoudili lékaři. Pacient by přitom mohl své přání vzít kdykoli zpět. K účasti by nesměl být nucen lékař, který to odmítá.
Osud předlohy je ale zatím nejistý. Větší šanci mívají ty vládní, kabinet se k ničemu takovému ale nechystá. Z principu proti eutanázii je KDU-ČSL. A podle informací Deníku odmítavý postoj převažuje například také mezi poslanci opoziční SPD.
Eutanázie je usmrcení pacienta lékařem na pacientovu žádost, zatímco asistovaná sebevražda je úmyslné sebezabití s asistencí jiného člověka.
U politiků z dalších stran je názor individuální, bez ohledu na stranickou knížku. Kupříkladu předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dlouhodobě považuje za důležitější pracovat na lepší dostupnosti a vyšší kvalitě paliativní a hospicové péče. „Problém eutanázie navíc spatřuji i v možném zneužití,“ řekla Deníku.
Podpora veřejnosti
Velká podpora naopak vyplývá z aktuálního exkluzivního průzkumu, který pro Deník vypracovala agentura MNForce. Pro možnost eutanázie se v něm vyslovilo více než osmdesát čtyři procent z reprezentativního vzorku tisícovky respondentů.
Téma se nyní pokouší oživit také petice iniciovaná Spolkem pro uzákonění eutanázie. „Podle dlouhodobých průzkumů ji podporuje i většina Čechů. Zatím se nám ale nepodařilo technicky doladit, aby petice běžela sama,“ řekl Deníku jeho předseda Milan Hamerský. Petice zatím čítá asi dva a půl tisíce podpisů.
Ambicí petentů je získat jich sto tisíc. Předseda spolku v tomto směru odkazuje na zkušenosti ze zahraničí. „Kromě tří států Benelexu (Nizozemí, Belgie a Lucemburska – pozn. red.) eutanázii řeší také Španělé a Portugalci. Rakušany, Němce a Italy k ní nutí soudy. I u nás hrozí, že někdo bude muset jít k soudu a toto právo si vynutit,“ uvedl Hamerský.
Asistovanou smrt naopak odmítá například ředitel Občanského institutu Roman Joch. „Principiálně bych neměl problém s tím, aby svéprávný člověk o svém ukončení života rozhodl. Muselo by však platit, že je dospělý, při plném vědomí a trpí krutými bolestmi,“ řekl Deníku.
Především zkušenosti z Belgie však podle něj ukazují, že každá tato podmínka je porušena. „Místo dětí někdy rozhodují rodiče a lékaři. Stačí, že má člověk špatnou diagnózu bez krutých bolestí. A mnohé nemoci těchto lidí jsou léčitelné, byť s nejistou diagnózou. Je to kluzká plocha,“ dodal.
Asistovaná sebevražda a eutanázie
Asistovaná sebevražda je úmyslné sebezabití s asistencí jiného člověka. Ten vědomě druhému poskytuje své znalosti, prostředky nebo obojí. Pacient si aplikuje smrtící přípravek sám, lékař mu jej poskytne, zajistí, případně připraví k použití.
Eutanázie je usmrcení pacienta lékařem na pacientovu vlastní žádost.
Zdroj: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., MUDr. Tereza Vafková, Klinika komplexní onkologické péče, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno
9
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
