close
info
Zdroj: Deník/Tomáš Prchal
zoom_in
Krátké povídky, básně nebo všelijaká vyprávění Eva Poslová sepisovala už jako dítě. „Byly to takové ty slátaniny, které asi píše každý z nás, ale vynikaly z toho dva docela odlišné směry. Prvním byly dětské pohádky. Ráda jsem si vymýšlela kouzla a popisovala různá tajemná prostředí. Druhým byly povídky s nějakou nedořešenou zápletkou, tzv. na domyšlení, například o člověku, který náhodou objeví na hřbitově svůj hrob s opačnými letopočty, o mladých baletkách, třeba na způsob Baletky Anny. Jednu mám i z válečného prostředí.
close info Zdroj: Deník/Tomáš Prchal zoom_in
Psát jsem chtěla vždycky, neměla jsem problém s inspirací ani s vyjadřováním, ale nikdy jsem to nestudovala a nechtěla se tím živit. Ráda bych se psaní věnovala i v budoucnu, ať již v podobě pohádek nebo povídek, ale je stále těžší nalézt si v životě na psaní klid. Určitě to ale zůstane jen koníčkem, pro potěšení a pro práci s fantazií. Tam je dovoleno vše…
close info Zdroj: Deník/Tomáš Prchal zoom_in
Obrovskou oporou i inspirací jsou při mém psaní přátelé. I oni tak mají svůj díl na mé tvorbě, a to jak materiální, tak duševní. V různých životních etapách se mi střídá tvorba literární s výtvarnou, ale tihle přátelé zůstávají stejní, ať vytvářím cokoliv.
close info Zdroj: Deník/Tomáš Prchal zoom_in
Po loňském vydání tištěných Pohádek skřítka Lapišišky z Tiských skal se letos naskytla možnost nahrát audioknihu. S ústeckým studiem Black Hole Records už máme část práce hotovou a brzy bude audiokniha kompletní. Své hlasy do pohádek kromě mě zapůjčili Adam Vostárek, Jiří Studecký, Karel Krofta a další. Se skřítkem Lapišiškou to ale určitě nebude poslední aktivita. Jakmile to bude hotové, informace se objeví na www.lapisiska.eu nebo facebooku.
close info Zdroj: Deník/Tomáš Prchal zoom_in
Pokud jde o koníčky, na ty čas moc nemám. Miluji ale spánek, kávu a čokoládu. Poslední dobou jsem propadla rostlinám a zahradě, takže hromadím pokojové rostliny, s nimiž manžel už bojuje o místo, a po zahradě chodím prakticky stále s rýčem. Ráda jezdím po kraji, často bezcílně, nelogicky a klikatě, ale náramně si u toho vyčistím hlavu a dobiji energii.
close info Zdroj: Deník/Tomáš Prchal zoom_in
Jednoznačně se cítím jako patriot, v Ústí jsem se narodila, studovala a dosud pracuji. Tisá je odmala mým domovem, z naší rodiny už pro třetí generaci. Není to o domě se zahradou, o přírodě, o skalách nebo o možnostech být aktivní občan. Pro mě to je o tom to cítit a vědět, že tam jste doma a že navazujete na něco, co znáte z dětství a věříte tomu.“