Nakolik je u zesnulého předsedy Senátu reálný státní pohřeb?
Je to druhý nejvyšší státní činitel, a proto by v tomto případě měla být nejdůležitější role Senátu. Ten by měl být iniciátorem a ve spolupráci s vládou o něm rozhodnout. Podoba státního pohřbu nikde není určená, ale státní pocty by se nadefinovat daly. To bylo vidět už loni při pohřbu Karla Gotta. Senát a vlády by si tedy měly říci, jestli chtějí státní smutek, minutu ticha, vlajky na půl žerdi, sirénu, účast armády… Ale myslím si, že při úmrtí druhého nejvyššího činitele ve funkci jsou státní pocty na místě.

Předpokládám, že asi po domluvě s rodinou.
To je samozřejmé. Napřed stát musí něco nabídnout a rodina by měla sdělit, zda s tím souhlasí, nebo ne. Je to rodinná tragédie, zemřel jim táta, manžel, dědeček, a rodina si proto musí říct, jestli nebude rozloučení pouze soukromé.

Vy jste říkal, že podoba státního pohřbu není nijak nadefinována.
Skutečně ne. Nedávno jsem se díval v televizi na nějaký pořad.Tam zaznělo, že když za socialismu zemřel národní umělec, měl nárok na státní pohřeb. Od roku 1993 ale v České republice neexistuje žádná zákonná norma, která by říkala, co to je. Máte upravený státní smutek, který vyhlašuje vláda. Během jeho trvání nebo i před ním mohou být státní vlajky na půl žerdi, na památku toho člověka může zaznít siréna, může se zvážit role armády, že by třeba držela u rakve čestnou stráž a další věci. Ale jak by měl vypadat státní pohřeb v České republice, skutečně nikde nenajdete.

Připomeňte si poslední rozhovor Jaroslava Kubery pro Deník:

Miroslav Sklenář (49)

Narodil se v Přílepech ve Zlínském kraji, studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 1993 začal pracovat v Kanceláři prezidenta republiky. Od roku 1996 do roku 2004 byl ředitelem odboru protokolu. Byl tedy "hradním ceremoniářem" u prezidentů Václava Havla a Václava Klause. Poté odešel pracovat na pražský magistrát a do společnosti CEFC. od roku 2016 do roku 2018 byl opět ředitelem hradního protokolu. Poté se vrátil co CEFC.