PŘEHLEDNĚ: Jak najít nejbližší kryt, který zvuk sirény značí nebezpečí

Kolik je v České republice krytů?
Podle údajů hasičů se jich u nás nalézá takřka šest tisíc. Nejvíce na území hlavního města, kde jako kryt slouží nejen část metra, ale například i Strahovský tunel. Celková kapacita krytů v ČR je něco málo přes čtvrt milionu obyvatel. Specialista na zvládnutí extrémních situací a instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim ze západních Čech vidí jako největší problém, že tato zařízení, která byla v Československu vystavěna v 60. a 80. letech, nemají žádné ukazatele a člověk je bude hledat jen s obtížemi.

Kde kryt nalézt?
Bohužel neexistují směrovky ani žádná mobilní aplikace, které by na kryty v nejbližším okolí upozorňovaly. „Kryty, spolu se směrovkami, byly postupně od 90. let minulého století rušeny. A jak se nyní ukazuje, bylo to špatně,“ míní Ibrahhim. Seznam krytů je pro lidi dostupný na stránkách www.hzscr.cz

Když se rozezní siréna
Všeobecná výstraha. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund (2 minuty 20 sekund) a může zaznít až 3 × za sebou v přibližně tříminutových intervalech. U elektronických (mluvících) sirén je varovný tón doplněn o hlasovou informaci, která upřesňuje charakter ohrožení a je doplněna o výzvu ke sledování vysílání Českého rozhlasu a České televize. Zprávy chodí také pomocí SMS a například také mobilní aplikaci Záchranka. Po zaznění sirény bude vždy následovat tísňová informace z hromadných informačních prostředků (republikové, regionální a místní působnosti). V té bude obyvatelstvo vyrozuměno o jakou hrozící nebo vzniklou mimořádnou událost se jedná. Dříve bylo varovných zvukových signálů více. Důvodem zavedení jednoho je fakt, že obyvatelé se v jednotlivých signálech nevyznali.

Z krytů se staly turistické atrakce. Lidé řeší, co by dělali při útoku

Kde zjistit potřebné informace
Zapněte rádio nebo televizi. Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zprávách zpravodajských informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie. Informace jsou lidem sdělovány i obecním rozhlasem, popřípadě elektronickými sirénami.

Co s sebou do krytu
Doklady, vodu a jídlo, které nepodléhá zkáze, a nutné léky. Dále spacák, baterku a základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu. Nezapomenout na krmivo a vodu pro domácí zvířata. Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor. Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti. Přenosné rádio s rezervními bateriemi. Toaletní a hygienické potřeby. Léky (minimálně na dva dny), svítilnu. Náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku. Kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti (nabíječka/nabitá power banka pro mobil).

Pokud nechci do krytu
Vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům. Jestliže cestujete automobilem a uslyšíte varovný signál, zaparkujte automobil a vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Když jste uvnitř, zavřete dveře a okna. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů. Uzavřením prostoru snížíte pravděpodobnost vlastního zamoření. V případě konvenčního útoku lze využít i sklep či vyrazit do míst mimo obydlené oblasti, například do lesa. „Pokud by se jednalo o jaderný útok, neuchrání od něj ani sklep. V ohledu ochrany obyvatelstva proti atomovému útoku zaspala celá Evropa,“ dodal Ibrahim.

Jak daleko musí člověk být, aby přežil jaderný výbuch? Dopady rozebrala studie

Pomůže maska?
V dobách studené války byl úzus, že před jaderným výbuchem si má člověk lehnout na břicho, nohama směrem k epicentru výbuchu a že jej před následky ochrání buď maska, či igelitové pytlíky. „To je však holý nesmysl. Pokud člověk v tomto případě nevyužije kryt, může se tak maximálně modlit,“ dodal Ibrahim. Přesto lze tělo aspoň trochu chránit prostým oblečením: Hlavu chraňte čepicí či šálou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a pokrývka hlavy chránila i čelo, uši a krk. Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte páskou. Tělo chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Tyto oděvy je nutné utěsnit u krku, rukávů a nohavic. Nohy chraňte nejlépe vysokými botami nebo holínkami, ruce nejlépe zakryjte gumovými nebo koženými rukavicemi. K ochraně dýchacích cest použijte navlhčenou roušku přiloženou na nos a ústa. 

Pomáhají jodové tabletky?
Běžně prodávané jódové potravinové doplňky jsou k ničemu, obsah jodu je slabý. Lidé z okolí jaderných elektráren ale znají Jodid draselný 65 hameln, který se používá preventivně při kontaminaci radioaktivním jodem. V případě radioaktivního záření, kdy se uvolňuje radioaktivní jod, může jodid draselný zabránit poškození štítné žlázy tím, že se štítná žláza nasytí neradioaktivním jodem. Jak však upozornila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, při případném jaderném výbuchu (nikoliv pouhé havárii) jsou i tyto tablety v podstatě na nic. „Hlavní účinky jaderného výbuchu jsou tepelné a mechanické. Kontaminace radionuklidy bývá druhotným efektem. A moderní jaderné zbraně se ji snaží omezovat,” uvedla Drábová.