Před letošními přijímacími zkouškami na střední školy rodiče věděli, že o místa v lavicích usiluje obzvláště silný ročník 2008, který se před dvanácti lety nemohl vejít do školek. Zkoumali převis jednotlivých škol v minulých letech a vyhlášená gymnázia často rovnou vynechali. Zkoušeli třeba průmyslovku či obchodní akademii, kde bývá volněji.

Přijímací zkoušky na střední školy. Ilustrační snímek
Gymnazista mechanikem? V přijímačkách nás dohnala chyba z roku 2012, míní expert

Tím na těchto školách vytvořili značný přetlak a studenti se nedostávali ani sem. Vkládali naděje do odvolání a jejich poslední šancí byla druhá kola přijímacích řízení. Z nich se stala stresující „bojovka“. Na stránkách atlasskolstvi.cz pouze zjistili, které školy druhé kolo vyhlásily. Často se vydávali nazdařbůh postávat před jakoukoliv z těchto škol a lapali po jakékoliv informaci.

Situace se stala neúnosnou a začalo se hlasitě hovořit nejen o navýšení kapacit středních škol, ale také o digitalizaci přijímacího řízení.

„Je jasné, že nastavení přijímacího řízení patří do minulého století a že má probíhat elektronicky. Toto nastavení je neudržitelné a je potřeba ho co nejrychleji změnit,“ prohlásil na své první tiskové konferenci v roli ministra školství Mikuláš Bek (STAN).

Zastaralý a komplikovaný systém? 

Podobně to vidí i stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO). „Systém, kdy žáci podávají papírové přihlášky a rodiče obíhají školy se zápisovými lístky, je zastaralý a rodičům i dětem komplikuje život. Než se vypořádá první a druhé kolo, trvá to příliš dlouho. Jelikož žáci podávají více přihlášek, vyvolává to i dojem vyššího zájmu, než je ve skutečnosti. Jsem plně pro digitalizaci přijímacího řízení, které vše urychlí a zjednoduší,“ sdělila Deníku.

Co nejrychlejší zavedení elektronického přijímacího řízení má podporu i ve školských výborech obou komor parlamentu. Místopředseda sněmovního výboru Pavel Klíma (TOP 09) se vyslovil pro v případě, že zůstanou zachovány jednotné přijímací zkoušky od Cermatu. Na dotaz, zda by se digitalizace dala stihnout do přijímaček v roce 2024, Klíma odpověděl: „Domnívám se, že bychom se o to měli pokusit.“

Prezident Petr Pavel
Akutní nedostatek míst na středních školách se musí vyřešit do září, řekl Pavel

Za nutný krok považuje digitalizaci přijímaček také místopředsedkyně školského výboru Senátu Jaromíra Vítková (KDU-ČSL). „Přinese totiž nejen urychlení celého administrativně náročného procesu, ale také komfort pro ředitele a zaměstnance škol. Tento krok by byl součástí digitalizace státní správy, na níž vláda usilovně pracuje,“ sdělila.

Jde podle ní ale jen o částečné řešení současného problému. „Nejdůležitější je navýšení kapacit středních škol, za které jsou odpovědni zejména jejich zřizovatelé, tedy kraje a pražský magistrát. Vláda by se jim pak v tomto procesu měla snažit co nejvíce pomoct,“ dodala.

Systém by poskládal uchazeče do preferovaných škol

Jak by vlastně takové digitalizované přijímací řízení vypadalo? Podle analytika vzdělávání Tomáše Feřteka třeba tak, že by existoval speciální portál, kde by měl uchazeč svůj účet a podal zde přihlášku elektronicky. Online by pak sledoval, kolik která škola nabízí míst a jaký se tam vytváří převis. Podle toho by zvolil pět z nich a seřadil je podle svých preferencí.

Systém by pak mohl rychle vyhodnotit, kdo se kam dostal a kolik volných míst kde zbývá pro ty, kteří se ocitli pod čarou. Tím by odpadl současný složitý koloběh odvolání, obíhání škol se zápisovými lístky, jejich vracení a přenášení jinam. Vyrozumění o výsledku by student dostal do svého přihlašovacího účtu.

Přijímací testy na střední školy? I suverén by si měl natrénovat formát odpovědí.
Na gymnázium? A odkud jsi? Rozdíl v přijetí v Praze a mimo ni činí desítky bodů

„Výsledek elektronického přijímacího řízení by mohl vypadat takto: ‚Byl jste přijat na vaši třetí preferovanou školu, na druhé jste skončil sedmý pod čarou.‘ Automaticky by se pak pořadí měnilo dle případně odhlášených žáků z dané školy na jinou preferovanou,“ uvedl další z místopředsedů senátního školského výboru Jan Grulich (TOP 09). Při enormním nasazení by se prý vše dalo stihnout už pro příští rok, podle něj je to však nejisté.

Šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová uvedla, že o elektronické přijímací řízení či o řazení vybraných škol podle priorit usilují už dlouho. „Odpadlo by přijetí žáků na více míst a následné vybírání. Když by se dotyčný dostal na první vybranou školu, neblokoval by místo na dalších,“ vysvětlila.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) pro ČTK doplnila, že první digitalizované přijímací řízení mělo podle střednědobého plánu pro vzdělávání na roky 2019 až 2023 proběhnout už v roce 2022, ale nestalo se tak. „Změny se musí provést do prosince, aby přijímací řízení bylo jiné, a to je strašně málo času,“ shrnula.

Proč dnes přijímací řízení trvá tak dlouho?
V současné době má student deset pracovních dní na to, aby odevzdal zápisový lístek na jednu ze škol, kam se dostal. Až poté ředitelé zjistí, kolik jim zbylo volných míst. Doplní je uchazeči pod čarou. Kontaktují je písemně s informací, že byli na odvolání přijati a dalších deset dnů čekají, zda jim od nich dorazí zápisový lístek. Když opět nějaká místa zbudou, kontaktují další studenty v pořadí.

Tento zdlouhavý proces většinou ředitelé urychlují tím, že rodičům telefonují a zjišťují zájem. Ve druhém kole přijímacího řízení není počet přihlášek omezen, jeden student tak může zabírat třeba patnáct míst na patnácti školách. Zápisový lístek navíc lze vzít z vybrané školy zpět a dát ho na tu, jež dotyčnému oznámila, že ho přijala na odvolání. Tím se neustále mění počty volných míst a seznamy přijatých.