Za problikávání aut či sprostá gesta ať je vyšší trest, navrhují experti

Poslanci by případnou změnu měli začít projednávat na podzim letošního roku. „Téma agresivních řidičů a jízdy řešíme i v nyní probíhající přípravě novely bodového systému v České republice. Jejím cílem je účinnější postih nejnebezpečnějších přestupků a snížení postihu u těch banálních,“ připouští mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.

S určitou formou agrese se setkal téměř každý šofér a je jedno, jestli řídil osobní či nákladní vůz, motocykl, autobus anebo jel na kole. Potvrzuje to i poslední průzkum České asociace pojišťoven. V něm 90 procent respondentů připustilo, že se s agresivitou ostatních motoristů  setkali. Potrestat agresory za volantem je v současné době složité, a navíc tresty bývají mírné. I když výjimky se najdou – jednou z nich je hojně sledovaný případ Christa Dimitrova Klisurova, jenž na dálnici D1 vybrzdil řidičku tak, že skončila s vozem ve svodidlech. Za to si odpykává dotyčný šestiletý trest ve vězení.

Parkují na trávě i na chodníku. Řidiči v Ostravě řeší nedostatek míst po svém

Zacelit pomyslnou díru v zákoně, kde právě chybí ona zmíněná definice agresivního chování, chtějí dopravní experti. V Česku se agrese podílí až na 40 procentech nehod s tragickými následky. „Je potřeba zdůraznit, že agresivita za volantem není jen českým problémem, ale závažný celosvětový. Navíc se s agresivitou na silnicích setkáváme stále častěji. Myslím si, že dozrál čas na to, abychom tento problém řešili i u nás v Česku,“ říká expert na bezpečnost v dopravě a předseda Platformy Vize 0 Roman Budský. 

Jednání jsou na samotném počátku. Zatím nejsou ani návrhy, jak by mohla ona definici znít, či jaké tresty by za pirátství na silnici měly padat. Inspirovat se snaží odborníci v zahraniční. Některé státy totiž již konkrétní změny v zákonech provedly. „Holanďané mají agresi definovanou tak, že se jedná o úmyslné jednání, které má za cíl fyzicky či emociálně poškodit jiného účastníka silničního provozu. Pakliže se toto podaří následně prokázat, že dotyčný vybržďoval a podobně, tak řidič může s přísným trestem. Popravdě si mi ta definice líbí, obsahuje vše podstatné,“ říká Budský.

Rázný krok k potlačení agresivity za volantem například udělali maďarští zákonodárci. Kromě zákazu řízení a pokuty musí dotyční i s možným nástupem do vězení. Pokud při karambolu zemře člověk, pak se sazba nepodmíněného trestu pohybuje od pěti do deseti let. „Maďaři nás velmi pozitivně překvapili svým přístupem. Navíc nejde jen o úpravu zákona, ale tamní policisté případy chycených a potrestaných řidičů zveřejňují pravidelně na svých webových stránkách. Vysílají signál veřejnosti, že agresivitu netolerují, a ať si i ostatní dávají pozor,“ přibližuje Budský.

Evropani na silnicích: Cizí řidiče proklínají, přibývá rizikového chování

V Česku zatím policisté jako příčinu nehody agresivita označit nemohou právě kvůli chybějící definici. Ředitel dopravní policie Jiří Zlý při brífinku k loňské nehodovosti připomenul některé přestupky spojené s agresivním chování. „Agresivním projevem může být nepřiměřená rychlost, jízda křižovatkou na červenou nebo přes železniční přejezd na červenou či nesprávné předjíždění,“ upozorňuje Zlý.

Zmíněné přestupky ovšem budou podle nového bodového systému mnohem více sankciovány. Za jízdu na červenou přes křižovatku zaplatí provinilec na místě pokutu pět tisíc korun, ve správním řízení pak až 25 tisíc. Nyní hrozí pokuta na místě do maximální výše 2,5 tisíce korun, ve správním řízení až 5 tisíc korun. 

Řidič odmítl odtah zdarma. Skoro hodinu blokoval dopravu u Barrandovského mostu

Jen v loňském roce šetřili policisté celkem 99 332 dopravních nehod, což je oproti roku 2020 nárůst o bez mála 4,5 tisíce nehod. Na silnicích v roce 2021 zahynulo při tragických nehodách 470 osob, tedy o deset více než v roce 2020. Mezi nejčastější příčiny nehod s úmrtími patří nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (18,1 procent nehod), přejetí do protisměru (13 procent nehod) a nevěnování se řízení vozidla (12,5 procent).

V evropském měřítku úmrtnosti na silnicích patří Česku 17. místo. O něj se dělí s Portugalskem. V přepočtu na jeden milion obyvatel v tuzemsku zemřelo na silnicích 50 lidí. Z tohoto pohledu jsou nejbezpečnější silnice na Maltě (17 úmrtí na jeden milion obyvatel). Naopak na chvostu tabulky je Rumunsko s 93 úmrtími na jeden milion obyvatel.