V některých českých hospodách a restauracích to i nyní, hlavně v době obědů, vypadá tak, jako by ještě platila covidová opatření. Lidí, kteří sedí u poledního menu, je poskrovnu a dny, kdy si dopřáli „luxus“ v podobě profesionály naservírovaného pokrmu, často pečlivě vybírají. Ty tam jsou doby, kdy chodili na oběd pět dní v týdnu.

Téměř třicet procent dotázaných v anketě Deníku přiznalo, že do hospod a restaurací přestalo chodit úplně. Čtvrtina respondentů přiznala, že návštěvu restaurace omezila. Naopak patnáct procent lidí se svěřilo, že do restaurace chodí ve stejných intervalech a na jejich návštěvách hospod a restaurací se nic nezměnilo. Šest procent respondentů přiznalo, že sice chodí stále stejně, ale za pohostinství utratí méně peněz.

Jednou z rad, jak ušetřit na jídle, je využití sezonní zeleniny a ovoce. Další tipy se dozvíte v článku.
Jak jíst v době zdražování doma: Tipy a rady, jak ušetřit peníze a nestrádat

Podle analytiků tento pokles umocnilo nejen výrazné zdražování poledních menu v době obří inflace a snížení reálných příjmů, ale také trend, kdy lidé hledají jiné alternativy. Například mnohem levnějšího stravování ve školních jídelnách.

S konkurencí v podobě školních stravovacích zařízení má v poslední době své nemilé zkušenosti i Pavel Škorvánek z hradeckého Hostince U Dvořáků. „Školním jídelnám nemůžu absolutně konkurovat. Jednu mám asi sto metrů od hospody a druhou půl kilometru. A už mi pár mých zákazníků, kteří chodili na oběd každý den, řeklo, že sice vařím dobře, ale raději se ke mně půjdou naobědvat dvakrát třikrát týdne, ale kvůli šetření si zajdou právě i pro ten oběd ze školní jídelny,“ postěžoval si hospodský a kuchař v jedné osobě.

Jak šetříme v restauracíchJak šetříme v restauracíchZdroj: Deník

Propad u zákazníků však nevidí jen v konkurenci školních vývařoven, ale také ve stále trvající inflaci. „Zatímco dřív jsem na oběd připravoval kolem 80 porcí, nyní jsem rád, že mi přijde 30 lidí,“ dodal Škorvánek.

Tři vejce do skla

Pokles zájmu o polední menu vnímá i provozní další hradecké restaurace Šalanda Jitka Podzimková. „V poslední době je propad tržeb u poledního menu asi dvacet procent,“ řekla Deníku Podzimková. Sama však věří, že se tento trend brzy změní. A to s postupným příchodem jara. „Dělám v pohostinství už dlouho a vím, že jakmile začne být hezky, lidi si rádi zajdou na oběd na zahrádky. A zatím to tak každý rok bylo, tak v to doufám i letos,“ doplnila provozní.

Češi si oblíbili hotová jídla z obchodů. Výhodná je u nich cena, lákají i jména šéfkuchařů.
Guláš či boloňská z krabičky? Češi začali šetřit, i přes rizika cílí na hotovky

Podle člena představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků a garanta projektu Moje restaurace Luboše Kastnera se v současné době velká část lidí inspiruje slavným filmem s Vlastou Burianem Tři vejce do skla. Tedy spíš než na samotný pokrm v jídelním lístku hledí na jeho cenu.

„To je opravdu v poslední době častý trend, kdy lidé řeknou, že jim je jedno, co to je, ale hlavně ať je to co nejlevnější. Naštěstí se však postupně dostává do popředí i skupina těch, kteří raději vyhledávají dražší restaurace, kde však vědí, že se dobře najedí,“ řekl Kastner. Právě ti, kteří hledají kvalitu a ne kvantitu, se však podle Kastnera rekrutují právě z lidí, kteří si raději restauraci několikrát v týdnu odepřou.

Česko za babkuČesko za babkuZdroj: DeníkČesko za babku
Průvodce Deníku, jak se v roce 2023 nezbláznit z velkého zdražování. Kde se dá ušetřit a nebude to lidi bolet. Jak změnit některé návyky a nesnížit si životní úroveň. Od jídla přes domov k zábavě až třeba po dovolenou.

Ani to však dle něj není recept, jak mohou hospody a restaurace přežít. „Nejen tito lidé, ale i ti, kteří si odepírají návštěvu restaurací a už sem nechodí pětkrát týdně, sice nakonec za jídlo utratí více, ale samotným podnikům tím nezpůsobí růst tržeb. Spíše zabrání jejich rychlejšímu poklesu. A to je velký současný problém,“ doplnil Kastner.

Pokud tento trend bude pokračovat, Kastner míní, že to bude mít velký dopad na mapu českých pohostinství a restaurací. „A bohužel si myslím, že tento trend je nezvratný a půjdeme cestou Německa či jiných států EU, kde je v porovnání s Českem daleko méně restaurací a venkovských hospod,“ dodal Kastner. Na příští tři roky predikuje, že z vesnic zmizí polovina hospod a města budou chudší přibližně o deset až patnáct procent gastronomických podniků.

Hospody drtí i ceny piva

Z ankety Deníku také vyplynulo, kolik jsou Češi ještě ochotni zaplatit za jeden půllitr piva. Takřka třicet procent respondentů akceptuje na lístku čárku, která koresponduje s cenou do 40 korun. Chmelový mok s cenovkou do 50 korun by pak ještě bylo ochotno „překousnout“ 18 procent lidí. Cena nad šedesát korun je přijatelná jen pro pět, respektive dvě procenta lidí.

Pivo by mohlo opět podražit. Majitelé hospod se bojí, že kvůli vyšším cenám k nim už nikdo nepřijde.
Vláda pod palbou. Hospodské a pivovarníky vyděsil Stanjurův plán zdražit pivo

A právě cena piva je v posledních dnech velmi diskutovaným tématem. Může za to vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury, který by tuto komoditu rád převedl ze současné desetiprocentní hladiny DPH do 21 procent.

Skeptický k plánu ministra, respektive životaschopnosti hospod, zejména těch venkovských, je například pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. „Pokud to projde, budou se asi hospůdky masivně zavírat. Pro některé by totiž byl opětovný nárůst cen piva devastující,“ řekl Maier.