Pane ministře, počítáte groše, nebo ctíte havlovské hodnoty, jimiž zdůvodnil své rozhodnutí navštívit Tchaj-wan předseda Senátu Miloš Vystrčil?
Od počátku zastávám názor, že zahraniční politika naší země musí vycházet jak z našich zájmů, tak z našich hodnot. Jsem stoupencem hodnotového, zásadového pragmatismu.

Není to oxymóron neboli nevylučuje se to?
Určitě ne, dělá to řada našich partnerů v EU. Pokud máme zájem na rozvoji spolupráce s Tchaj-wanem, měli bychom se držet politiky, kterou jsme nastavili v 90. letech, kdy byl prezidentem Václav Havel. Vycházela z toho, že uznáváme politiku jedné Číny, ale zároveň si vyhrazujeme právo spolupracovat s Tchaj-wanem v oblasti ekonomky, investic, vědy, kultury, vzdělání, cestovního ruchu. Proto nevím, zda cesta pana předsedy Vystrčila může přinést něco nového. Je to vláda, která tvoří zahraniční politiku, a ta na svých východiscích nic nemění.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil
Vystrčil poletí na Tchaj-wan, vláda má těžkou hlavu

Když jste nastupoval do funkce, přihlásil jste se k politice obhajoby lidských práv jako jedné z hlavních zásad české diplomacie. Miloš Vystrčil míní, že právě teď je zlomový okamžik, kdy se musíme rozhodnout, zda v tomto směru vytrvat nebo ne.
Není to buď, anebo. Součástí našeho dialogu s Čínou je otázka dodržování lidských práv, respektu k mezinárodním normám. Proto toto téma pravidelně zvedáme na dvoustranných jednáních i na Radě pro lidská práva OSN. Na řadu otázek, jako je postavení menšin či svoboda náboženského vyznání, trvale upozorňujeme. Podle mého názoru je účinnější bavit se s druhou stranou přímo, nikoli vysílat symbolická gesta.

Neměli bychom požadovat respekt také od Číny? V dopise čínské ambasády, který doputoval na Pražský hrad a obsahoval výhrůžky tehdejšímu předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, po něm nebylo ani památky.
Dobré vztahy dvou zemí musejí být založeny na respektu, ctít kulturní odlišnosti i hodnoty, které zastávají. Na podzim nás čeká summit EU-Čína a Česká republika prosazuje, aby součástí diskuse byla lidská práva.

Asi to nestačí. Postup čínského velvyslance vůči Jaroslavu Kuberovi a poté Miloši Vystrčilovi, jemuž diktoval, zda smí poslat blahopřejný telegram tchajwanské prezidentce nebo se fotit s jejich vlajkou, je přece daleko za hranou. Nebo si to Čína k suverénní ČR může dovolovat?
Dlouhodobě vnímáme, že asertivita čínských představitelů roste. Rolí diplomatů by mělo být spory uhlazovat, nikoli je vytvářet. O tom jsme se zástupci čínské ambasády opakovaně hovořili. Jasně jsme řekli, že principy naší politiky neporušujeme, ale rozhodně nechceme, aby nám čínská strana říkala, co můžeme nebo nemůžeme dělat.

Jenže to říká.
Naší rolí je chovat se v zájmu České republiky a prosazovat hodnoty, na nichž je naše společnost postavena, i ve vztahu k zemím, které se nám snaží říct, abychom něco dělali jinak. I my jsme kritičtí vůči našim partnerům, pokud se podle našeho názoru chovají špatně.

Ano, k Izraeli se dostaneme. Nelze ale vnímat Vystrčilovo gesto jako rázný vzkaz Číně, že se nenecháme zastrašit?
Sebevědomá politika není založena na prázdných gestech, ale na dlouhodobé schopnosti prosadit náš pohled na věc a naše zájmy. A také obhajovat respekt k základním demokratickým hodnotám. V tom jsme nikdy neuhnuli. Když naši partneři říkají, že se jim něco nelíbí, tak jde o běžnou součást diplomacie. I my jim občas sdělujeme, že jejich kroky narušují naše zájmy, a chtěli bychom proto najít vhodnější řešení.

Epidemiolog Roman Prymula
Roman Prymula: Koronavirus mě překvapuje intenzivně a neustále

Zatrhne česká vláda předsedovi Senátu cestu na Tchaj-wan?
Pouze zopakuji, že tuto cestu panu předsedovi doporučit nemohu, ale vláda nemá pravomoc zakazovat legislativcům zahraniční návštěvy. Jde o politické rozhodnutí pana Vystrčila, opakovaně jsem s ním o tom jednal. Bude záležet i na parametrech jeho cesty.

Doporučíte ministru obrany Metnarovi, aby poskytl Miloši Vystrčilovi vládní letadlo?
Zatím jsem tu žádost neviděl. Mohu jen zdůraznit, že bychom měli respektovat rozdělení mocí ve státě, zahraniční politiku tvoří vláda, a ta panu Vystrčilovi cestu na Tchaj-wan doporučit nemůže.

Takže předseda Senátu by měl na Tchaj-wan odletět běžnou linkou?
Dosud jsme o speciál požádáni nebyli.

Hovořil jste o tom, že partnerům musíme umět sdělit, že dělají chybu. Vy jste to učinil ve společném článku s Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem, kde jste odsoudil americko-izraelský plán na anexi Západního břehu Jordánu. Co vás k tomu vedlo?
Náš společný komentář pouze vznesl řadu otázek, které jsou s plánem spojeny. Psali jsme to jako lidé, kteří mají k Izraeli velmi přátelský vztah a vždy prosazovali vyváženou politiku, například na půdě EU, kde se snažíme hledat řešení pro blízkovýchodní mírový proces a prosazujeme praktickou spolupráci s Izraelem.

K připojení území s židovskými osadami ale zřejmě záhy dojde. Jordánsko už dalo najevo, že v tom případě vypoví mírovou smlouvu s Izraelem. Bude situace na Blízkém východě eskalovat?
Pokud se týká dopadů jednostranného kroku Izraele, od počátku říkáme, že mírový plán, který představily USA, by měl být impulzem pro jednání mezi Palestinci a Izraelci o řešení sporu, který trvá více než 70 let. Řada arabských států se vyjádřila, že takovýto krok by mohl narušit současnou situaci, na což by musely reagovat. Čekají nás diskuse v OSN, která se tímto konfliktem dlouhodobě zabývá. Hlavním východiskem je pro nás lpění na mezinárodním právu, které upravuje vztahy mezi státy. Země velikosti ČR svoji bezpečnost zakládá do značné míry na tom, že tu jsou pravidla, která všichni respektují.

Čím si vysvětlujete místy hysterické reakce na váš článek v Právu, které vyvrcholily výrokem poslankyně ODS Jany Černochové, jenž obvinila Lubomíra Zaorálka, že se chová jako nacista?
Chci zdůraznit, že jsme nenapsali nic jiného, než co obsahuje schválená Koncepce zahraniční politiky ČR. V demokracii bychom měli být schopni vést věcnou diskusi o otázkách, na které existují odlišné pohledy.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Jiří Rusnok: Krize odstartovala návrat ke zdravému rozumu

Kupodivu se Izrael neurazil, naopak čerstvý ministr zahraničí Gabi Aškenazi vám přislíbil návštěvu Prahy. Přátelské vztahy tedy nebyly narušeny?
S izraelským ministrem zahraničí jsem měl velmi příjemný telefonát. Kromě toho, že jsem ho pozval do Prahy, jsme přivítali všestranný rozvoj vzájemných vztahů. V oblasti ekonomiky, vědy a inovací je pro nás Izrael na Blízkém východě klíčovým partnerem. Hovořili jsme ale také o zmíněném mírovém plánu, který che izraelská strana nadále konzultovat, přistupuje k tomu zodpovědně, což mi pan minstr Aškenazy potvrdil. My jsme připraveni s izraelskou stranou tuto diplomatickou diskusi vést. Naše výborné vztahy upevnil i pondělní telefonát premiéra Babiše s jeho izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem.

Nevím, zda to dolehlo na Pražský hrad, neboť prezident Miloš Zeman byl vaším stanoviskem velmi rozhořčen a žádal vaši hlavu. Mluvil jste s ním po zveřejnění prohlášení pod názvem „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií“?
Ne, ale já se snažím udržovat dobré vztahy se všemi partnery, kteří se podílejí na formování české zahraniční politiky, ať je to Kancelář prezidenta republiky nebo parlamentní zahraniční výbory. Budu rád, když budou pokračovat pravidelné schůzky ústavních činitelů, kde jsme se na důležitých věcech vždy domluvili.

Nevypadá to tak, jak dokazuje rozhodnutí Miloše Vystrčila letět na Tchaj-wan nebo právě vaše stanovisko, jež prezident vnímá jako porušení principů spolupráce s Izraelem. Slíbil jste předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi, že článek v Právu nakonec nevyjde?
S panem předsedou jsem o načasování hovořil. Byl jsem připraven jeho vydání posunout nebo ho stáhnout. Na tom jsme se dohodli s ostatními dvěma autory. Článek nicméně v sobotním Právu vyšel.

Proti vaší vůli?
Redakce nás neinformovala o termínu jeho vydání.

Kdyby to bylo na vás, článek by 23. května nevyšel?
Byl jsem připraven jej posunout nebo stáhnout. Pro mě je důležité hledat u klíčových politických témat konsenzus napříč politickým spektrem a chci se do všech debat aktivně zapojit i ve sněmovně. Je žádoucí, abychom měli vyjasněné pozice a věděli, čeho chceme dosáhnout.

K tomu ale nejste v příliš komfortní pozici. Kromě tlaku z Hradu tu je i seznam předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Na něm jsou návrhy vládních zákonů, které prý nepodpoří, pokud zůstanete ministrem zahraničí. To je pro menšinovou vládu, tolerovanou komunisty, jasný vzkaz. Jak s ním naložíte?
Pro mě je nejdůležitější podpora sociální demokracie, kterou mi pan předseda Hamáček vyjádřil. Velmi dobře komunikujeme i panem premiérem Babišem, s nímž jsme toto téma neřešili. Zároveň je třeba zdůraznit, že tolerance KSČM byla jasně definována a netýká se zahraniční politiky, kde se s komunisty rozcházíme. Naší prioritou je aktivní členství v NATO a EU, názor KSČM je zcela odlišný.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil při fotografování pro Deník 21. května 2020
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Vůči Číně jsme se ocitli v pozici lokaje

Problém je, že teď nepůjde o zahraniční politiku, ale o podporu rozpočtu na příští rok nebo o životně důležité ekonomické a sociální zákony.
Vyjádření předsedy komunistů je třeba vnímat v kontextu podzimního sjezdu KSČM. Pan Filip si přeje funkci předsedy obhájit a komunisté chtějí uspět v krajských volbách, takže do značné míry jde o poselství jejich voličům a straníkům.

Damoklův meč odvolání nad svou hlavou tedy nevnímáte?
Věřím, že dělám práci, kvůli níž mě ČSSD do vlády vyslala, naplňuji její programové prohlášení a prosazuji zájmy ČR.

Prezident Zeman v rozhovoru pro MfD uvedl, že by dal přednost jinému kandidátovi, neboť vy jste porušil jemu daný slib, že přerušíte kontakt s bývalým europoslancem Miroslavem Pochem. Právě ze schůzky s ním jste prý jel onu osudnou noc, kdy zemřel řidič taxíku, v němž jste seděl. Co jste tam pod pláštěm tmy řešili?
Noční schůzka, o níž hovoříte, nebyla s mým poradcem Miroslavem Pochem.

Takže prezident má špatné informace?
Nevím, z čeho vychází. Pan Poche je jedním z mých poradců, a českou diplomacii rozhodně neovlivňuje jeden poradce.

Vylučujete, že by měl Miroslav Poche klíčový vliv na zahraniční politiku ČR?
Přesně tak.

Aby toho nebylo málo, musíte řešit i dozvuky ricinové aféry, která skončila blamáží. Neexistoval žádný špion s úkolem zabíjet, kufřík ani ricin. Jak je možné, že jsme na tuhle ruskou hru naskočili?
Nesouhlasím s tím, že by šlo o blamáž z naší strany. Česká republika musela reagovat na situaci, kterou vytvořili dva pracovníci ruské ambasády tím, že vtáhli naše bezpečnostní složky na základě smyšlené informace do vyšetřování kauzy, která neexistovala.

Neměly zpravodajské služby odhalit, že to je bouda?
Nemohu komentovat detaily vyšetřování, protože jde o utajované informace. Představte si ale, že někdo zavolá, že je ve škole bomba. Policie musí reagovat na možné riziko. A pokud se zjistí, kdo má planý poplach na svědomí, je potrestán. Spor dvou pracovníků ruské ambasády vytížil naše zpravodajské služby, protože vytvořil situaci, která představovala pro pražské komunální politiky riziko. To není v souladu s tím, jak by se měli diplomaté v hostitelské zemi chovat.

Ústavní právník Jan Kysela
Profesor Jan Kysela: Ústavní soud neřekl, že to vláda dělá dobře

Souhlasím. Když je ale ve škole nahlášena bomba, planý poplach se vyřeší během pár hodin. BIS trvalo několik týdnů, než to odhalila, a po stejnou dobu měli primátor a dva starostové úplně zbytečně policejní ochranu. Tady bylo od počátku dost jasné, že jde o provokaci ruských zpravodajců. Nebo snad ne?
Spoléhám na informace a vyšetřování našich tajných služeb, které patří k nejlepším v Evropě. My jsme jasně řekli, že takovéto věci se na našem území dít nemohou, a po zralé úvaze jsme přistoupili k vyhoštění dvou pracovníků ruské ambasády i s vědomím, že může následovat reciproční reakce ruské strany. Vyhošťování diplomatů je velmi výjimečný krok. Bohužel chování těchto dvou osob vytvořilo v našich vztazích další problém ve chvíli, kdy se snažíme s ruskou stranou zahájit konzultace podle smlouvy o přátelství z roku 1993.

Ještě nezačaly?
Vedeme diskusi, na jaké úrovni by se měly konzultace odehrát a jaký obsah by měly mít. Rozhodně odmítám, že bychom to z naší strany brzdili. Chceme vést symetrické jednání o řadě témat, která v našich vztazích vnímáme jako citlivá nebo problematická.

Je vůbec reálná naděje dobrat se uspokojivého výsledku?
Věřím, že ano, pokud obě strany budou mít zájem.

Česká ho má?
Máme zájem o konstruktivní a korektní vztahy s Ruskou federací. Například v ekonomické spolupráci vzájemný potenciál není naplňován a doposud jsme nedosáhli vzájemné obchodní výměny z roku 2014.

Nastolíte i téma naddimenzovanosti ruské ambasády v Praze?
To asi není jádro nadcházejících konzultací. Máme řadu jiných témat. Vnímám ovšem diskusi ve sněmovně a Senátu, kde se tato otázka často zvedá. Vzhledem k velikosti ČR není počet ruských diplomatů na ambasádě v Praze až tak vysoký.

Pokud tedy tvoří jen menšinu osazenstva, proč ti, kteří mají diplomatické krytí, ale nediplomatické úkoly, v Praze zůstávají?
To je otázka, kterou jsme nevyřešili za posledních třicet let. Často to kritizují tytéž strany, které to mohly dotáhnout do konce v době, kdy nesly odpovědnost za českou zahraniční politiku. My bychom měli vycházet z toho, kým jsme a čeho jsme součástí. Členství v NATO a EU nám dává vysokou míru bezpečnosti a jistoty i ve vztahu k asertivním partnerům, jako je Ruská federace. Nemyslím, že bychom měli trpět komplexem méněcennosti. Pojďme spíše hledat větší domácí konsenzus na sporná témata, protože řadu z nich jsme si nebyli schopni od revoluce vyjasnit. Debata se často ani nevedla. Sebevědomá zahraniční politika nemůže být hysterická.

Generální ředitel televize Prima Marek Singer .
Šéf CNN Prima News Singer: V dobrém slova smyslu chceme být středním proudem

Myslíte, že budeme od 1. července cestovat po celé Evropě bez omezení?
Věřím, že ano. Před tý-dnem proběhlo jednání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie, kteří se shodli, že do 1. července zůstanou zavřené vnější unijní hranice. Prioritou je otevření vnitřních hranic. ČR ale přijala zásadu, že bude reagovat na epidemiologický vývoj i v rámci zemí EU. Víme, že jediné Švédsko zatím nevykazuje data, která umožňují vrátit se k cestování bez jakýchkoli omezení. Byl bych rád, kdyby se Schengen k 1. červenci uvolnil, neboť volný pohyb osob je jednou ze základních hodnot EU. Většina z nás si až teď uvědomila, o co přicházíme, když tuto svobodu nemůžeme plně využívat.

Bude pro turisty z červených a oranžových zemí vládního semaforu i po tomto datu platit povinnost negativního testu na covid-19 nebo karanténa?
My jsme oproti plánovanému termínu urychlili otevírání hranic s našimi sousedy k 15. červnu i proto, abychom umožnili návrat turistů ze Slovenska, Rakouska či Německa. Jsou to významní klienti a naší prioritou bylo přitáhnout zpět zahraniční návštěvníky, aby tu mohli utrácet peníze. Pro vládní semafor platí, že ho budeme jednou týdně aktualizovat s ohledem na vývoj epidemiologické situace v dané zemi. Příští pondělí budeme řešit, jak bude vypadat mapa k 22. červnu, protože země jako Itálie či Malta v posledních dnech vykazují výrazný pokles nových případů a klíčový koeficient se pro řadu zemí zlepšil. Pokud rizika pominou, budeme chtít umožnit co největšímu počtu obyvatel cizích zemí návštěvu ČR.

Kdo je Tomáš Petříček?
• Narodil se 27. září 1981 v Rokycanech.

• Vystudoval mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Obhájil zde disertační práci na téma Perspektivy energetické bezpečnosti EU.

• Od mládí se angažuje v ČSSD, v roce 2006 se stal vedoucím jejího zahraničního oddělení, v březnu 2019 byl zvolen jejím místopředsedou.

• V letech 2007 2009 byl asistentem europoslance Libora Roučka, v letech 2014 17 působil ve stejné pozici u Miroslava Pocheho.

• Byl náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a od léta 2018 na ministerstvu zahraničí u Jana Hamáčka.

• Dne 18. září 2018 ho prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem zahraničí ve druhé vládě Andreje Babiše.