Zkuste se přidusit. Nebezpečná výzva pro děti na TikTok se šíří i Českem

Velmi nebezpečná Blackout Challenge zdaleka není jediná. Dalším nebezpečím jsou výzvy, které „radí“, jak si přivodit halucinace. Může jít o nadměrnou konzumaci běžných surovin, jako například muškátový oříšek nebo nejnovější výzva, při které děti polykají velké množství tablet proti alergii, které údajně navozují halucinace.

Tři teenageři z Texasu museli být po polknutí dvanácti tablet hospitalizováni. Předávkování lékem sice navozuje halucinace, může však být příčinou i záchvatů, vysokého krevního tlaku a může způsobit srdeční arytmii.  

Odborník k dokumentu V síti: Predátoři lákají děti na velké peníze či mobily

Experti však upozorňují i na výzvy, při kterých nedochází k fyzické újmě. Příkladem může být třeba tzv. Silhouette Challenge, která se poprvé objevila v létě roku 2020. Uživatelé natočí video, na kterém předvádí sexy pózu a potom použijí speciální filtr. Ten videu dodá tlumené barevné světlo tak, aby vynikla pouze silueta. Nebezpečí této výzvy však tkví v možnosti filtr jednoduše odstranit a bude tak jasné, co jste během natáčení videa měli či neměli na sobě. Odhalená fotografie či video pak může kolovat po internetu.  

V Česku využívá sociální sítě téměř šest milionů lidí. V roce 2019 využívalo aplikaci TikTok necelých 30 procent českých dětí nejčastěji ve věku 11-12 let. Během pandemie koronaviru se číslo pravděpodobně zvýšilo. Zatím však nikdo neví o kolik. „Za rok se toho mohlo hodně změnit. Kolik českých dětí na TikToku je aktuálně však nikdo netuší,“ podotýká Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace z Univerzity Palackého v Olomouci, který sociální síť zkoumá.  

Radikalizaci se nevyhneme 

Proč se děti vůbec do nebezpečných výzev zapojují? "Problém nastává, když dítě nemá dobré vztahy nebo rodinné zázemí a  když digitální svět začne vnímat jako rozhodující pro vlastní vývoj. Tehdy vzniká závislost," vysvětluje psychoterapeut Pavel Němčík. Uniknout na sociální sítě je pro děti navíc velmi jednoduché, protože mají telefon nebo počítač k dispozici téměř neustále.

Hrdinové českých dětí: rodiče a influenceři. Školáci prozradili ale mnohem víc

 Každá závislost však potřebuje silnější dávky a v rámci sociálních sítích to může znamenat například radikálnější výzvy. „Přitáhne to více lidí. Čím radikálnější věc udělám, tím jsem větší „king“. Potřebuji zesílit prožitek, protože by to byla nuda,“ míní Němčík.  

 Psycholožka z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Masarykovy univerzity Zuzana Masopustová ještě dodává, že další možným vysvětlením může být také nedostatečně vyvinutá schopnost odolat impulzu. „U části dospívajících navíc může být tato schopnost značně oslabena například v důsledku ADHD, prožitých a nedostatečně zpracovaných traumat či v důsledku problematického výchovného či sociálního prostředí,“ vysvětluje Masopustová.   

Porozumění místo zákazů  

 Jak tedy jako rodič situaci řešit? Podle Masopustové jedno univerzální řešení neexistuje. Samotný zákaz však za řešení také nepovažuje. „U většiny dospívajících pravděpodobně zákaz nic nevyřeší, a navíc může potenciálně situaci i zhoršit, protože dospívající zkrátka najde cesty, jak zákaz obejít. A kromě rizikového chování dojde ještě k odcizení se rodičům,“ říká Masopustová.

Nejen výuka. Polovina dětí používá teď internet víc než před epidemií

Cestu k řešení vidí v rozvoji komunikace a porozumění mezi rodiči a dětmi. „Chce ukázat, že je cool? Prima. Víme komu, proč? Pokud ano, pojďme najít něco, jak být cool pro daného člověka či skupinu,“ uvádí příklad Masopustová. Podle Němčíka navíc problém samotný není ve výzvách na sociálních sítích, ale v tom, že rodiče ani neví, co jejich dítě na internetu dělá. 

Nevhodný obsah? Nahlaste ho sami 

Neméně komplikovaná však je i otázka, odkdy jsou sociální sítě pro děti bezpečné. Stoprocentní bezpečí na internetu totiž zajistit nelze. Masopustová se domnívá, že věk, kdy by měl mít děti na sociální sítě přístup, jednoznačně určit nejde. Rodiče by navíc měli na děti na sociálních sítích dohlížet, ale s rostoucí samostatností dítěte od kontroly postupně ustupovat. Dodává také, že je nezbytné, aby kontrola i uvolňování pravidel probíhaly podle jasné domluvy.  

Na TikToku ani na většině dalších sociálních sítí totiž neexistuje nic jako „dětská pojistka“. Registrace na sociální síť je sice povolená od třinácti let, výzkumník z Univerzity Palackého Kamil Kopecký však upozorňuje, že se do sítě dostane kdokoliv, kdo padělá své datum narození. „Odpovědnost za obsah je pak především na uživatelích, kteří ten závadný mohou nahlašovat. Navíc obsah TikToku můžete prohlížet i bez toho, abyste na něm museli být registrováni, aplikace vám ho okamžitě po nainstalování nabídne,“ varuje docent Kopecký, který se svým týmem zkoumá mimo jiné i sociální síť TikTok.  

Děti postihuje nebezpečný syndrom. Objevuje se i u čtyřletých

Pro rodiče tedy moc možností, jak kontrolovat obsah účtu svého dítěte, není. „Rodiče se samozřejmě mohou podívat do přímo mobilního telefonu dítěte a zjistit, jak mají profil nastaven,“ říká Kopecký. Dodává však, že rodičů, kteří své děti kontrolují tímto způsobem je však velmi málo. Možností je také instalace programů rodičovské kontroly. Ani ta však neumí všechno. „Pomocí programu většinou rodič pouze vidí, kolik času dítě na TikToku tráví. Nevidí však konkrétní obsah, který dítě sleduje,“ uzavírá Kopecký.  

Výzvami to nekončí 

Sociální síť navíc v poslední době čelí nařčení z porušování práv uživatelů. Nezávislá spotřebitelská organizace dTest nedávno varovala, že TikTok nechrání děti a teenagery před skrytou reklamou. Aplikace například zve uživatele k účasti na značkových hashtagových výzvách, kde je vybízí k vytváření příspěvků s konkrétními produkty. Skryté reklamy si uživatelé často nevšimnou, protože ji TikTok maskuje účastí populárních influencerů. Aplikace také účinně nechrání děti před videi s návodným obsahem.