Česká republika a její obyvatelé si kvůli svému bývalému prezidentovi Václavu Klausovi, evropsky proslavenému popírači globálního oteplování, i jeho podobně smýšlejícímu následníkovi Miloši Zemanovi získala pověst „protiekologické země“.

V panelu Deníku stovky osobností ze všech českých regionů odpověděly na přelomu roku na desítku otázek, které se týkaly ekologie, snahy omezit globální oteplování a budoucnosti české energetiky. Jejich postoje však ukázaly jiný, velmi „zelený“ obraz Česka.

Potvrdily se tak některé výzkumy veřejného mínění z poslední doby. Například průzkum společnosti Behavio, který zveřejnil koncem loňského léta Český rozhlas, uváděl, že tři čtvrtiny Čechů považují změnu klimatu „za velký problém dneška“a dvaasedmdesát procent respondentů odpovědělo, že tato změna je způsobena lidskou činností. „Odpovědi vycházejí o něco více ‚proklimaticky‘ než dosavadní šetření,“ komentoval výsledky environmentální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity.

Ekologičtější ženy

Pokud bychom navázali na tento výrok, pak anketa osobností Deníku vyšla ještě více „proklimaticky“. Změny klimatu totiž ohrožují Českou republiku podle 82 procent respondentů ankety.

Podobně jako v průzkumech veřejného mínění i tady se ukázalo, že zvýšenou citlivost na toto téma mají ženy. Mezi muži souhlasilos postojem „jen“ 75 procent, mezi ženami to ale bylo 96 procent.

 Nevelkou roli hrálo také vzdělání. U vysokoškoláků je vnímání klimatického problému v Česku o něco vyšší, podle výsledků ankety 84 procent.

Venkov za klima

Anketa Deníku však ukázala, že vnímání klimatické změny není v Česku rozhodně záležitostí „pražské kavárny“ nebo obyvatel velkých měst. Klimatickou změnu jako problém pro Českou republiku vnímalo dokonce o jedno procento více respondentů bydlících na vesnicích než těch, kteří žijí ve městech.

Klima - InfografikaZdroj: Deník

Více než tři čtvrtiny regionálních osobností Deníku chtějí, aby se Česko stalo do roku 2050 uhlíkově neutrální zemí. I tady je tlak ze strany žen mnohem výraznější, uhlíkově neutrální Česko podporuje 89 procent účastnic ankety. Ani tady není podle výsledků ankety rozdíl mezi obyvatelstvem na vesnicia ve městech. V obou případech požaduje klimaticky neutrální Česko výrazná většina. Přitom současná česká vláda tento klimatický cíl zpochybňuje a dává najevo, že ho nehodlá dosáhnout.

Téměř dvě třetiny respondentů také souhlasí s tím, že Evropská unie v novém sedmiletém unijním rozpočtu na roky 2021 – 2027 vyčlenila třicet procent z více než bi-lionu eur na boj proti klimatickým změnám.
V Praze dokonce s tímto postojem, stejně jakos ohrožením Česka klimatickou změnou, souhlasili všichni účastníci ankety Deníku, což je v rámci celého průzkumu unikát.

Naopak nejméně dotazovaných – 49 procent podpořilo směřování třetiny evropského rozpočtu na ekologii v jižních Čechách. Ty jsou přitom obecně pokládány za jednoz ekologicky nejzachovalejších území v České republice.

Konec uhlí chce 65 procent

Zajímavé výsledky vyšly v anketě také v otázce ukončení těžby uhlí. Ukazuje se, že i v regionech, kde se tato surovina těží a kde zaměstnává mnoho lidí, odchod od uhlí podporu má. V Moravskoslezském kraji 68 procent osobností regionu, v severních Čechách 60 procent a v Karlovarském kraji 67 procent.

Méně než polovina osobností by ukončení těžby uhlí do dvaceti let podpořilo jen ve Zlínském kraji, přesně na polovinu se názory rozdělily v Pardubickém kraji. Celková podpora v Česku pak mezi osobnostmi dosahuje téměř dvou třetin.

Zelená pro EvropuZelená pro EvropuZdroj: DeníkZelená změna u vás: Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které by měly pomoci omezit změny klimatu. Deník vám pod logem „Zelená pro Evropu“ přináší ve spolupráci s EURACTIV.cz příběhy z oblasti ekologie a zkoumá, koho a jak se může tato změna dotknout a jak ji dobře využít.