Rusko začalo odpojovat jednotlivé země od dodávek plynu, pravděpodobně aby ztížilo jejich snahu naplnit zásobníky před zimou. Během minulého týdne Gazprom snížil distribuci přes hlavní evropský plynovod Nord Stream 1 o šedesát procent, což způsobilo omezení dodávek v Itálii, Rakousku, České republice a na Slovensku. Plyn byl zastaven i v řadě dalších zemí včetně Polska, Bulharska, Francie a Nizozemska. Situaci zkomplikoval také výbuch v obrovském zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG) Freeport na pobřeží Mexického zálivu v Texasu, které dodávalo plyn do Evropy.

Je možné nahradit ruský plyn?

Pro Evropu momentálně ne. Před invazí jí Rusko dodávalo čtyřicet procent plynu. Skladování plynu nebo zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu v některých zemích včetně Německa tak činí v krátkodobém horizontu nahrazení ruských dodávek zcela nemožným. Vedoucí představitelé EU bagatelizují pravděpodobnost úplného zákazu distribuce z Ruska, protože jej považují za nepraktický a politicky rozdělující.

Zásobník plynu v Německu. Ilustrační foto.
Energetická krize sílí. Německo vyhlásí kvůli plynu stav výstrahy, tvrdí Reuters

Místo toho se státy předhánějí v tom, aby své zásobníky naplnily dříve než obvykle. Evropské podzemní zásobníky jsou v současné době naplněny ze sedmaapadesáti procent. Evropská komise požádala jednotlivé země, aby do začátku listopadu dosáhly osmdesáti procent kapacity zásobníků, přičemž Německo si ke stejnému datu stanovilo cíl devadesát procent.

Bez ruského plynu však bude obtížné toho dosáhnout. „Jediný způsob, jak se k cíli přiblížit, je platit velmi vysoké ceny. USA posílají LNG do Evropy místo do Asie, protože evropské země platí více,“ řekl pro The Guardian analytik pro ropu a plyn společnosti Investec Nathan Piper.

Od koho dalšího se může brát plyn?

Evropské vlády se stále častěji obracejí na Spojené státy, aby jim dodaly větší objemy drahého LNG. Velká Británie by mohla využít krize a dále zvýšit vývoz zemního plynu do EU prostřednictvím propojovacích vedení. Údaje britského Národního statistického úřadu ukazují, že vývoz zboží do EU se v dubnu zvýšil již třetí měsíc po sobě, nyní na absolutní maximum od roku 1997, a to zejména díky plynu a ropě dodávaným do Nizozemska a Irska.

Země Evropské unie se také snaží získat více plynu z Norska a Ázerbájdžánu a zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezitím se asijské země, jako například Pákistán, musí stále častěji vracet k silně znečišťujícímu uhlí, protože Evropa shání veškeré zásoby.

Co nastane, když EU nesežene náhradu?

Nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že podniky omezí spotřebu energie. V Německu, které 35 procent plynu dováží z Ruska, budou energeticky náročná odvětví, jako je zpracování oceli, čelit útlumu a omezení výroby.

Premiér Petr Fiala
Nenecháme vás padnout, slíbil Fiala. Vláda chce kontrolovat klíčové elektrárny

„Buď vlády zavedou omezení spotřeby energie, nebo budou ceny tak vysoké, že se její využívání stane neekonomickým,“ sdělil Piper. „Mohlo by dojít k bodu zlomu, pokud Rusko přeruší přívod plynu v zimě, kdy je spotřeba vysoká. Dokonce i během studené války bylo Rusko spolehlivým dodavatelem energie. Nyní nad ním visí otazník,“ dodal.

Evropští spotřebitelé pravděpodobně nepocítí žádné přerušení dodávek energie, protože by se nejprve omezilo průmyslové využití. Určitě by to však znamenalo další zvyšování cen.