Evropské metropole mají problém. Příliš mnoho turistů

Britský The Observer před několika dny napsal o „úpadku Prahy“, která se nedokáže bránit nájezdům opileckých turistů, jejichž hlavním cílem je v české turistické perle se do němoty opít a zřejmě i pozvracet. Jen o něco lepší jsou pak davy čínských turistů, kterým stačí tisíc fotografií téměř za běhu nasbíraných na nejvíce fotogenických místech, Karlovým mostem počínaje.

Britský tisk si všímá úpadku Prahy: Jako by opilí turisté dobyli město

„Přestává to tu být k žití,“ řekl mi nedávno kamarád Tomáš, kterému jsem kdysi záviděl pěkný byt u Staroměstského náměstí. Vedle nočních opileckých turistických eskapád Tomáše i další majitele bytů v jeho domě ničí dva sousedé, kteří své byty změnili na krátkodobé ubytování pro turisty. „Každou chvíli někdo buší ve dvě ráno na vchodové dveře do domu, z chodeb mizí věci, občas udělají mejdan do rána. Ale nemáme na ně žádnou páku,“ říká Tomáš naštvaně.

Podobné příběhy jako on by mohli vyprávět lidé v Paříži, Barceloně, Palmě de Mallorce, Benátkách nebo ve Splitu. Turistika roste v zemích EU rychlý tempem, zřejmě nejvíce z klíčových oborů ekonomiky, ale z mnoha proslavených míst starého kontinentu hlásí, že je turistů už prostě moc.

Od roku 2009 vzrostl počet přenocování v EU o třicet procent na 3,1 miliardy, ale například v Chorvatsku to bylo o 130 procent, v Litvě o 189 procent, v Bulharsku o 71 procent. Jedničkou na kontinentu v počtu zahraničních turistů je přitom Španělsko s 306 miliony přenocování (za rok 2017), Česku patří až jedenácté místo s 26 miliony nocí. Je tu ale ještě jeden fenomén, a to je „vnitřní turistika“, která hraje obrovskou roli především v Británii nebo Německu. U našich západních sousedů tvoří 80 procent přenocování v tamních ubytovacích zařízeních.

Novým fenoménem turistiky jsou Číňané, kteří se stali světovou jedničkou v cestování a podle údajů za cestování do zahraničí utratili tři sta miliard dolarů, z toho velkou část v Evropě. Vedle této „čínské turistické invaze“ je ale pro Evropu velký problém masová turistika samotných Evropanů mezi sebou. 62 procent obyvatel EU podniklo podle Eurostatu v roce 2017 nejméně jednu cestu do zahraničí.

Benátky bojují s přívaly turistů. Úřady ve městě nainstalovaly dočasné brány

Samozřejmě, i díky víc než osmdesáti milionům obyvatel, vedou v těchto statistikách Němci. Rozhodně ale neutrácejí za cestování nejvíc. V tom vedou ve výdajích na hlavu suverénně Švédové, kteří dají ročně v průměru na cestování téměř 6300 eur (tedy asi 164 tisíc korun). Pro porovnání u Čechů je to asi patnáct tisíc korun, u Bulharů pak jen devět a půl tisíce.

Čeho je moc… 

Největším problémem evropské turistiky nejsou ani tak celkové počty turistů, ale jejich koncentrace na několik měsíců v roce, hlavně v době školních prázdnin, a také na nejproslavenější destinace a nejslavnější památky. A to včetně dopravních „koridorů“.

Bavorsko pohrozilo v létě žalobou na Rakousko poté, co Rakušané v okolí dálnic z Německa směrem do Itálie a Chorvatska zavřeli kolem dálnic o víkendech všechny „únikové silnice“, kudy se ucpané dálnice daly objet. A to má ještě Německo rozdělené letní prázdniny podle spolkových zemí do různých termínů. Ani tak dálnice na jih prostě kapacitně nestačí.

V Barceloně i v dalších městech sílí protesty proti turistům

Podobné to začíná být s nejznámějšími evropskými památkami. Jak konstatoval server Politico, francouzský Louvre v květnu kvůli přílišnému množství turistů zavřel a na výstavu o Leonardu da Vincim zavedl pouze elektronický prodej lístků. Řím zakázal oblíbené posedávání na Španělských schodech, „přeturistovaná“ Barcelona odmítá povolovat výstavbu nových hotelů a Amsterdam musel začít pokutovat popíjení a močení turistů na veřejnosti…

Evropská turistika je dnes evidentně na rozcestí. A může časem zahubit sebe sama.