Za válku na Ukrajině může Západ, Rusko se ji snažilo zastavit, prohlásil Putin

Ve svém dnešním projevu se Putin podle dřívějšího očekávání pokusil obhájit ruskou válku na Ukrajině, která začala loni 24. února. Od té doby si vyžádala životy tisíců ukrajinských civilistů, miliony dalších lidí vyhnala z domovů a zpustošila ukrajinská města.

Jednou z motivací ruského vpádu na Ukrajinu podle šéfa Kremlu bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu. Putin také obvinil Západ, že na Ukrajinu dodával ještě před loňským únorem zbraně a pokoušel se Rusko zničit ekonomickými sankcemi. Ty řada západních zemí přijala po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.

Prezident USA Biden nečekaně navštívil Kyjev. Oznámil nový balík pomoci Ukrajině

Ruský prezident také prohlásil, že jeho zemi nelze „porazit na bojišti“. Ruská armáda přitom podle hodnocení zahraničních analytiků na Ukrajině čelí drtivým ztrátám.

Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljak na twitteru uvedl, že Putin „veřejně demonstroval svoji bezvýznamnost a zmatenost“. Novinářům Reuters pak Podoljak řekl, že ruský lídr je ve zcela jiné realitě, v níž není možné hovořit o spravedlnosti a mezinárodním právu. Šéf Severoatlantické aliance Stoltenberg uvedl, že Putin dal najevo jasný záměr pokračovat ve válce na Ukrajině, na což NATO zareaguje co nejrychlejším zajištěním dostatku zbraní a munice pro Ukrajinu. O další podpoře Ukrajinu ujistil v pondělí v Kyjevě také americký prezident Joe Biden, který dnes vystoupí s očekávaným projevem ve Varšavě.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken označil za zklamání Putinovo oznámení, že Rusko přerušuje svoji účast v dohodě Nový START o jaderném odzbrojení, kterou Rusko podepsalo s USA v roce 2010. Putin uvedl, že před obnovením účasti na dohodě Moskva požaduje vysvětlení, jakým způsobem bude brán v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“. Také Stoltenberg prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí. „Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším,“ dodal.

Cesta Bidena na Ukrajinu? Zcela bezpečná nebyla, říká velvyslanec Radek Matula

Putin také tvrdil, že Rusko zatím odolává západním sankcím a že vstoupilo do „nového cyklu hospodářského růstu“ a mluvil o plánech na regionální rozvoj. Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném výhledu světové ekonomiky odhadl, že ruská ekonomika loni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. Na letošní rok nyní fond očekává růst HDP Ruska o 0,3 procenta.

Běloruské ministerstvo obrany mezitím dnes uvedlo, že u běloruských hranic s Ukrajinou se soustředí významné množství ukrajinských vojáků, což představuje ohrožení běloruské bezpečnosti. Kyjev běloruské tvrzení označil za zesílení agresivní a militaristické rétoriky Minsku před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu.