Zhruba na půlcestě mezi Paříží a Štrasburkem se nachází vesnice Varennes-en-Argonne. Na první pohled se tato obec se sedmi stovkami obyvatel v podstatě ničím neliší od jiných, podobných míst v okolí. Jenže Varennes se pyšní tím, že se v ní přepisovaly dějiny. Právě tam totiž skončil pokus o útěk francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie Antoinetty z roku 1791, který významně ovlivnil další vývoj revoluce ve Francií.

První úvahy o tom, že by měli Ludvík XVI. a jeho rodina opustit nejen Paříž, ale i zemi, se objevovaly už v počátcích Velké francouzské revoluce. Ještě v roce 1789, pouhých pár měsíců po dobytí Bastilly, se královský pár musel přesunout ze sídla ve Versailles do internace v pařížském Tuilerijském paláci. Situace se nijak nevyvíjela v jeho prospěch. Naopak, zachování monarchie a postavení krála a královny bylo stále nejistější.

Italská Lombardie během covidové pandemie
Z Ruska s láskou. Ze záchranné akce v Lombardii se vyklubala špionážní hra

Ve stále napjatější atmosféře francouzského hlavního města se v červnu proto Ludvík XVI. a Marie Antoinetta rozhodli pro útěk. Konečné rozhodnutí bylo údajně spíše v rukou královny, která byla mnohem ráznější. „Ludvík věřil, že lidé na venkově jsou mu stále věrní. Plán byl dostat se do pevnosti v Montmédy, nedaleko od hranic s Nizozemskem. Tam měl být pod ochranou vojáků, kteří byli stále věrní monarchií,“ popisuje server History Today.

Právě z Montmédy, případně již z cizího území, měl ještě stále francouzský král získat zpět svoji moc. Na útěk z Paříže se královský pár se svými potomky, královou sestrou a věrnými šlechtici vydali v noci z 20. na 21. června 1791. Vyjeli o půlnoci. Utajovanou cestu ale od počátku komplikovala řada náhod, nehod a špatných rozhodnutí. „Marie Antoinetta například neposlechla rady jet ve dvou lehkých kočárech. Místo toho jela celá výprava ve zdobném těžkém vozu,“ píše server Smithsonian Mag.

Blízký vztah Fersena a královny

Na první části cesty výpravu doprovázel Hans Axel von Fersen, zkušený švédský voják a favorit královny. Pod jeho vlivem ubíhaly první kilometry cesty bez problémů. „Ludvík XVI. ale nechtěl celou cestu absolvovat pod velením zahraničního vojáka a tak výpravu Fersen opustil," uvádí History Today. Podle Évelyne Leverové, která se zabývá životem Marie Antoinetty, roli při tomto rozhodování sehrál i blízký vztah von Fersena a královny. Byl totiž jejím milencem.

Výprava v těžkém kočáru pokračovala dále. Jejich povoz jim ale způsobil problémy. Bylo nutné měnit koně, i opravovat přetížená kola. Cesta, která měla uběhnout co nejrychleji, se začala protahovat. Několikahodinové zpoždění, které kočár nabral, způsobilo, že výprava promeškala domluvené setkání se spřízněnými vojenskými jednotkami Francois-Claude Bouillého. Právě ty se měly ale postarat o bezpečný příchod do cíle.

Marie Terezie v pozdním věku s rodinou, zcela vpravo její syn, spoluvládce a nástupce Josef II., jehož před uherským sněmem držela coby malého v náručí
Marii Terezii k trůnu pomohla i ženská lest. Nerozhodily ji ani povinné rituály

Král a královna, byť převlečení za poddané, se rovněž chovali okatě. Ludvík XVI. se třeba ukazoval lidem, kteří se nachomýtli k výměně koní. Hřebíčkem do rakve celé akce bylo, když Ludvíka poznal ve Sainte-Menehould všímavý poštmistr Jean-Baptiste Drouet a celou věc oznámil revolučním složkám, Národní gardě.

A v tomto okamžiku se neznámá vesnička Varennes měla stát místem, kde se změní dějiny. Když královská výprava přijela do obce, místní lidé ji zadrželi v budově radnice. V tomto bodě Ludvíkovi XVI. a Marii Antoinettě nezbývalo, než přiznat pravou identitu. Druhého dne ráno přijela Národní garda a výprava se vydala zpět do Paříže. Psal se 21. červen 1791. „Když se král a královna vraceli do města, ulice lemovaly davy rozzuřených Pařížanů," popisuje server History Today.

Útěk do Varennes

Celá událost, nyní známá jako Útěk do Varennes, významně ovlivnila další chod Velké francouzské revoluce. „Útěk je bezesporu jedním z nejdramatičtějších okamžiků revolučních let. Mimo jiné pozměnil dosavadní stanoviska o Ludvíkovi XVI. a království," připomíná v časopisu Historical Reflections Timothy Tackett.

V době, kdy se král s rodinou rozhodli k odjezdu z Paříže, byla totiž na stole stále jako nejpravděpodobnější verze dalšího vývoje ve Francii konstituční monarchie. „Útěk byl ale zlomovým bodem, který poukázal na nedůvěryhodnost krále a nemožnost uvedení nové ústavy konstituční monarchie do praxe," píše server Alpha History.

Poprava sedmadvaceti českých pánů dne 21. června 1621
Popravu 27 českých pánů dodnes provázejí mýty, 11 lebek tajemně zmizelo

Po zadržení se Ludvík XVI. a Marie Antoinetta podruhé ocitli v internaci. Tentokrát již byli střežení mnohem přísněji a jejich šance na zvrat situace se podstatně zmenšily. Po Paříži začaly kolovat ještě výsměšnější královy i královniny karikatury a stále častěji se skloňovalo slovo vlastizrádci. V lednu 1793 skončil Ludvíkův život popravou. Marie Antoinetta si pod gilotinu lehla o devět měsíců později.

Ve Varennes připomíná zadržení královského páru několik pamětních tabulí. V ulici Ludvíka XVI. také lidé mohou zavítat do malého muzea. „Návštěvníky čekají tři sekce zaměřené na místní dějiny. Jedna se zabývá zatčením královské rodiny, nechybí ani sál zaměřený na Marii Antoinettu," uvádí se na oficiálních stránkách muzea. A lidé tam uvidí i jedinečné exponáty - třeba část z věcí, které měla v době útěku u sebe králova sestra. I ona skončila na popravišti.