Na Ústecku se tak nenaplnilo očekávání tvůrců zákona, že když senioři budou disponovat s penězi od státu na sociální služby sami, dají přednost rodinné nebo terénní péči před ústavní.
Přitom to byl podle Václava Krásy, šéfa Národní rady zdravotně postižených, která na novém zákonu s ministerstvem práce a sociálních věcí spolupracovala, jeho hlavní smysl. „Naším cílem je, aby co nejvíce seniorů mohlo žít ve svém přirozeném prostředí. V ústavech by měli zůstat jen ti, kteří potřebují komplexní celodenní péči, již není možno zajistit u nich doma,“ vysvětloval Krása loni v září účastníkům semináře v Ústí, kam přijel připravovanou novinku představit.
Zároveň prorokoval, že se uvolní ústavní kapacity pro skutečně potřebné, kteří pak už nebudou muset na umístění čekat i několik let.
„Nikdo nám neodešel. Naopak, jsme víc naplněni, než kdy předtím,“ uvedl Václav Hála, ředitel Domova pro seniory v Krásném Březně. V současnosti pečuje toto zařízení o 153 klientů.
Podobně mluvili i zástupci domovů v Chlumci, Doběticích a ve Velkém Březně.
Jedině Domov pro seniory V Klidu na Severní Terase zaznamenal odchod jedné klientky. „Ale jestli to bylo právě na základě nového zákona o sociálních službách, to nevím. Jako důvod rodinní příslušníci uvedli, že se budou dál o maminku starat sami,“ řekla ředitelka domova Silvie Procházková.
Ani tady pak už žádné další odchody ale nenásledovaly. „Já bych tedy nikam nešla. Jsem tady spokojená, neměnila bych,“ svěřila se například klientka tohoto zařízení Marie Součková.
Celkem v pěti bývalých domovech důchodců, dnes domovech pro seniory, jejichž zřizovatelem je město Ústí nad Labem, žije 667 dříve narozených. A dalších 280 v samostatných bytech někdejších penzionů, nyní rovněž domovů pro seniory.