„Pás je nevyhovující. Vozidla by se v něm měla „utopit“ v kamení a štěrku. Místo toho je zčásti vybetonovaný, takže slouží jen jako nájezd do lesa,“ podotkl starosta Telnice.
Únikový pás postavili dělníci v roce 1985, krátce po tragické nehodě autobusu. Tehdy při ní zemřelo devět lidí. Únikový pás dělníci postavili nad obcí, aby vozidla při selhání brzd mohla vjet na bezpečný prostor a tam bezproblémově zastavit. Teprve při poslední nehodě se ukázalo, že pás je nevyhovující.
Starosta Telnice Jaroslav Doubrava proto vyvolal jednání s krajem. „Ten ale případ předal odboru dopravy a to věc postoupilo ústecké Správě a údržbě silnic (SÚS).
Podle šéfa ústeckých silničářů Miroslava Kopnického ale SÚS nemá na rekonstrukci únikového pásu peníze. „Navíc by šlo o akci mimo běžnou údržbu. Proto jsme doporučili vedení obce, aby se obrátilo na kraj se žádostí o dotace na opravu retardéru,“ řekl Kopnický. Nedomnívá se rovněž, že by pás neplnil svou funkci. „Někteří lidé tvrdí, že retardér nesplňuje parametry, ale myslím si, že tomu není tak,“ podotkl Kopnický.
Starosta Doubrava přesto uvažuje, že by si obec pozemek, na kterém únikový pás leží, vykoupila a po zpevnění svahu a rekonstrukci pásu, by mohl dál plnit svou funkci. „Pás leží zčásti na soukromém pozemku jednoho místního obyvatele a zčásti na pozemku Lesy ČR. Vlastníci proti vykoupení pozemku nic nemají,“ řekl Doubrava.
Obec Telnice už před dokončením dálnice D8 požadovala úpravu zmíněného pásu nebo zákaz průjezdu komunikací pro nákladní automobily.
Začátkem února se o nebezpečném pruhu přesvědčil na vlastní kůži řidič tatrovky, kterému v klesání selhaly brzdy. S mixem vezoucím beton vjel na únikový pás, ale tatrovka byla odmrštěna a převrátila se na bok.
Také severočeský manažer Besipu Jan Pechout se domnívá, že současný pás je nevyhovující a měl by být zrušen nebo zrekonstruován.