První příbuzní, přátelé i známí dorazili už v pátek a poslední návštěva je hlášena ještě na dnešní odpoledne. Jubilantka pochází z Podřipska, po válce se spolu s manželem přestěhovali do Ústí nad Labem.

„Když pak tatínek v roce 1993 zemřel, shodou okolností, když byli rodiče u nás na návštěvě, maminka už se do Ústí nevrátila. Zůstala bydlet s námi,“ vzpomněla Marie Pácalová. Ani syna Antonína nemá Věra Strachová daleko, žije v sousední Brné.

„Od dětí mám 3 vnoučata a od nich už 5 pravnoučat. Vidíme se často, všichni jsou hodní, mám pěkné stáří,“ pochvaluje si vitální devadesátnice.

Ve svém věku má minimum neduhů, denně bere jen jednu půlku prášku na tlak a půlku na srdíčko. Jenom nohy ji neposlouchají. Už rok kvůli bolavým kolenům i kyčlím nebyla venku, schody z domku ven bohužel ani s pomocí nezvládne.

Nezbývá jí tedy než zabavit se doma. Dívá se na televizi a hodně čte. „Noviny, časopisy, i knížky, nejraději zamilované. A také různé letáky z obchodů. A pak nás diriguje, tamhle běž a tohleto sežeň,“ prozradila na maminku její dcera. A dodala, že i ve svém věku na sebe ráda dbá, proto také k devadesátinám dostala spoustu kosmetiky, kterou s oblibou používá.

Recept na dlouhověkost nám oslavenkyně nedala, prý ho sama nezná. Rodinné dispozice vyloučila. Její maminka se nedožila ani osmdesátky a sourozenci jsou už také po smrti.