V současnosti tým archeologů za pomoci sondování odkryl za kostelem Nanebevzetí Panny Marie sídelní vrstvy z 12. až 13. století, barokní kanalizaci, sklepy a základy novověkých domů a zbytky městského opevnění. Zároveň se ze země vynořují první keramické střepy z předmětů denní potřeby našich předků.

Ředitel ústeckého archivu Vladimír Kaiser si dokonce myslí, že se archeologům možná podařilo najít i středověký špitál, jehož existence většinou bývá spjata s církevními institucemi. V nedávné minulosti se takto podařilo na Mírovém náměstí najít úlomky kostí, pocházející z pánve mamuta, který žil na území Čech zhruba před 20 až 30 tisíci lety. V muzeu jsou zároveň již delší dobu uloženy mamutí kly.

Skutečným unikátem byl pak nález obřadního místa zvaného rondel z doby zhruba před 6900 lety. O něm Václav Houfek z ústeckého muzea řekl, že taková místa bývala součástí významného sídlištního centra. Tento objev v podstatě napsal novou kapitolu historie Ústí nad Labem. Jiným nálezem je i vstupní šíje do sklepů gotického domu za 14. století, neboli portál, který byl přesunut na jiné místo a v minulosti zůstane přístupným zájemcům o jeho prohlédnutí.

Archeologické výzkumy centra tak dávají alespoň přibližnou představu o situaci před vznikem královského města. Zdá se, že zde stála menší aglomerace, složená ze tří sídelních míst. Poblíž ulice Na Hradišti stávalo opevněné hradiště.

Na jihozápadní straně Mírového náměstí předhradí. Obě místa lidé určitě osídlili již koncem 8. století. Na obou našli archeologové víc materiálu z 10. století. V tuto dobu též vzniklo východně od hradiště třetí sídlo. Rozkládalo se na svahu v prostoru od ulice V Jirchářích, přes Předmostí až k Mariánské skále.