Přitom lze takovým věcem zamezit pouhým pravidelným čištěním. „Na stěnách kouřovodu se časem usazují saze, které tvoří téměř čistý uhlík. Intenzita usazování a nebezpečí vznícení sazí závisí na způsobu a druhu topení v kamnech,“ řekl tiskový mluvčí HZS Ústeckého kraje Lukáš Marvan. V příhodném okamžiku se saze vznítí a hoří. Podle hasičů hoří velmi vysokou teplotou asi 1000°C.

Stále je ještě hodně lidí, kteří se slovy, že kvůli takové věci nebudou volat hasiče, vyrazí na komín s kbelíkem vody, ale to je zásadní chyba. Vlivem zahřátí vody od rozpáleného komínového tělesa vzniká podle hasičů pára, která se rozpíná a jelikož nemá v omezeném prostoru komínového tělesa kam uniknout, dojde k výbuchu a popraskání zdiva. Z požáru v komíně může lehce chytit i celá střecha.

Jakmile zjistíme zahoření komínu, je podle odborníků nutné ihned zavolat hasiče, kteří požár zlikvidují. Tuto práci nemůže dělat člověk bez řádných ochranných prostředků. Podle hasičů hrozí při otevření komínových dvířek sesutí hořících sazí do prostoru. Na střeše se zase může člověk popálit od vyletujících jisker. Požár sazí je proto dobré nepodceňovat.

„Za stav komínů nese odpovědnost správce, vlastník nebo majitel objektu,“ upozornil kominík Josef Pechlát. Komíny a kouřovody se musí udržovat v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost.

„Nesmí se zapomínat na pravidelné čištění komínů a vybírání sazí. Dnešní rychlá doba prevenci nepřeje a dělá se něco, až když je pozdě,“ řekl Pechlát. Situace je podle něj velmi špatná. Lidé se o komíny nestarají skoro vůbec. Přitom právě v poslední době probíhá renesance stavby krbů a topení tuhými palivy.

Vyčistit komín by si každý měl nechat dvakrát do roka. Při topení plynem stačí podle Pechláta čistit jednou ročně.