„Biologického odpadu se zde může zbavit i každý občan,“ sdělil jednatel společnosti pro svoz odpadů AVE CZ Michal Vlček. Jednoduché to ale není, kompostárna je totiž daleko za městem.

„Ani nevím, že v Ústí nějaká je. Takovou dálku bych bioodpad stejně nevozila. Nevidím jinou možnost, než ho vyhodit do obyčejné popelnice. Nádoby na bioodpad blízko domu nejsou. Na chalupě ale pečlivě kompostuji,“ řekla prodavačka Ladislava Suchá z Důlců.

Její kolegyně ze Střekova je na tom podobně. „O možnosti třídit bioodpad nic nevím,“ řekla. „Přitom asi třetinu odpadků v každé domácnosti tvoří právě bioodpad: zbytky z kuchyně, posekaná tráva či ořezané větve, pytlíky od čaje.

Obvykle končí v koši, v popelnici a nakonec na skládce. Přitom může posloužit jako dobrá surovina. Abychom zachovali přirozený koloběh živin, měli bychom jej do půdy zase vrátit,“ řekla Mistryně nulového odpadu při sdružení Ekodomov Lucie Brynychová. Pokud se bioodpad rozkládá ve skládce, hnije, vznikají toxické výluhy, uvolňuje se nepříjemný zápach a s ním škodlivé skleníkové plyny (metan, oxid uhličitý).

Zapáchající skládkový plyn může ohrožovat zdraví obyvatel. „Je proto žádoucí bioodpad na skládky neukládat. Oddělení bioodpadu od směsného odpadu stanovuje zákon o odpadovém hospodářství. Množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky musí být do roku 2020 sníženo o 65% oproti stavu z roku 1995,“ podotkla Brynychová.

Oddělené zpracování bioodpadu v kompostárnách šetří peníze. Je mnohem levnější, než skládkování a spalování a při jeho tlení navíc vzniká cenné organické hnojivo-kompost.

„Na naší kompostárně má vzniklý kompost široké uplatnění. Sázíme do něj stromy, přisypáváme jej do záhonů nebo se jím pokrývají plochy po stavebních pracích, které se potom zatravňují. Rekultivujeme s ním všebořickou skládku a kompost také dále prodáváme,“ řekl Vlček.

Komunitní kompostování už efektivně probíhá na mnoha místech České republiky a v zahraničí je běžné. Spočívá v zakoupení nebo výrobě svého vlastního kompostéru, který může být umístěn třeba na chodbě domu. Bioodpad do něj mohou vyhazovat všichni nájemníci. Záleží na dohodě, kdo se o něj bude starat a jak se bude vytvořený kvalitní kompost využívat.

„Do domů je vhodné tzv. vermikompostování, kde využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na kompost. Při dodržení správných zásad obsah kompostéru nezapáchá,“ řekla Brynychová.

V Ústí nad Labem se i přes nutnost dodržení odpadového zákona podpora komunitního kompostování neplánuje. „S jeho možnostmi nejsem moc seznámen a zavádět se v blízké době nebude,“ informoval Vlček.

Ústečané si tak pouze mohou vypůjčit na vrátnici technických sklužeb města v určeném termínu speciální vak, do kterého mohou odpad ze zeleně umístit. Vak odložený před domem potom služby odvezou na kompostárnu.