Kvůli tomu se také může stát, že místo rozumně využitého a zrekultivovaného bývalého lomu zde zbude jen nehezká propast. Přitom vznikla již řada návrhů, jak lom využít v prospěch obyvatel města. Mohlo tu být například koupaliště, atraktivní je i návrh Atelieru AP na jeho začlenění do areálu zoo.

Lom patříval ČSD, později byl zprivatizován firmou Dobet s.r.o. To dnes považují ekologové za nešťastný krok. „O lom se měl magistrát postarat už před prodejem,“ řekl Marian Páleník z Přátel přírody.

S Dobetem dle primátora města Jana Kubaty magistrát před časem jednal. „Požaduje 300 milionů korun a to nechceme dát. Přikázat jim ukončení těžby také nemůžeme, dokud na ní budou mít povolení od báňského úřadu,“ řekl Kubata.

Karel Nepraš, zastupitel za Stranu Zelených, označuje těžbu z Mariánské skály za legální, báňský zákon, kterým se řídí, ovšem podle něj leckdy nebere ohled na životní prostředí. „Těžař je vázán zákonem k vytěžení ložiska,“ řekl.

Předseda Obvodního báňského úřadu v Mostě Pavel Musil základ tvrzení o nutnosti vytěžení ložiska nepopírá, ale říká, že to není tak přísné .
Je tomu tak pouze v případě, pokud těžební práva na ložisko, stanovené limitem, někomu nepřenechá. „Je to věc těžaře. Jestli se rozhodne, že se mu těžba už nevyplatí, stačí když ložisko prodá,“ vyvětlil Musil.

Pokud firma lom neprodá a už v něm dál nechce těžit, musí lom uzavřít. „Nemůže se prostě jen tak sebrat a odejít. Musí nám ze zákona dodat plán likvidace lomu,“ uvedl Dobeš.

Dobet s.r.o. se ovšem evidentně zatím skončit s těžbou nechystá. „Omezeni ale jsou. Například nesmějí překročit horizont tak, aby byl lom vidět ze směru od centra. Po vytěžení by však bylo potřeba, aby byla vyhlášena soutěž na využití zrekultivovaného lomu,“ vyjádřil se Páleník.

Tlak na ukončení těžby v Mariánském lomu mělo jako jedno z hlavních volebních témat také Sdružení pro zdraví sport a prosperitu, které podle slov Tomáše Jelínka, bývalého náměstka primátora a současného opozičního městského zastupitele, považuje lom doslova za vřed na tváři města.

„Hluk, prašnost a nevzhlednost i otřesy lomu jsou skutečně nepříjemné. Navrhovali jsme ukončení těžby, ale bez silného politického a občanského tlaku se to nepovede dřív, než bude vytěžen v rozsahu jejich povolení,“ komentoval to Jelínek.

Plánu na další využití vyteženého Mariánského lomu bylo několik. V řadě poslední z nich navrhovali architekti ústeckého Atelieru AP, vedeného Zdeňkem Havlíkem. „V rámci zpracování Regulačního plánu Centrálního parku jsme navrhovali způsob využití vytěženého prostoru Mariánského lomu jako vstupního areálu zoologické zahrady. Cílem návrhu bylo zhodnotit a využít vskutku jedinečné možnosti zbytkového prostoru po vytěžení horniny,“ řekl Havlík.

„Poukázali jsme na šance atraktivního vstupu do zoo, které by neměly v Evropě obdobu. Bylo by však nutné změnit a dále řídit plán otvírky a dobývání kamene tak, aby bylo možné návrh realizovat. V tomto smyslu jsme také iniciovali jednání mezi zástupci města a firmou, která zde těží,“ pokračoval Havlík.

Ateliér dále navrhoval zachovat stávající lomové terasy a využít je pro expozice zoologické zahrady. „Do areálu zoo jsme navrhli funkce, které mu dnes chybí, například kapacitní parkování, téměř svislou zdviž na horní niveletu lomových pozic, na terasách by mohl vozit děti vláček a podobně.

Litera Horního zákona je však neúprosná. Plán těžby dosud změněn nebyl, lomové práce pokračují a tak se postupem času tyto možnosti snižují,“ dodal Havlík.

Ředitel firmy Dobet s.r.o. František Hábl řekl, že se s magistrátem nedohodli a po ukončení těžby zde žádné terasy nezůstanou. „Zbyde tam jen rovná stěna,“ řekl doslova.

Hlasujte v anketě vpravo!