Ta téměř sto let používala rtuť především při elektrolytické výrobě hydroxidů amalgámovým způsobem. Rtuť je pro zdraví nebezpečná, jelikož vytváří poměrně toxickou koncentraci svých par.

„Když se v nich člověk často pohybuje, důsledkem vdechování je otrava nevyhnutelná. Chronická otrava se projevuje poruchami centrální nervové soustavy, ledvin, a dalšími závažnými nemocemi. Obyvatelé města se ale nemusí ničeho bát. K bezprostřednímu ohrožení by došlo pouze v přímém kontaktu se rtutí. Kontaminovaná země ve Spolchemii se nikam nerozšiřovala a co vím, tak pod Spolchemií nejsou ani žádné spodní vody,“ informoval krajský hygienik Josef Trmal.

V současné době tento zastaralý způsob výroby mění Spolchemie na moderní membránovou elektrolýzu, která už rtuť nepotřebuje. „Dnes je při výrobě únik rtuti do výsledného produktu a okolí asi 34 kilogramy ročně. Dříve to byly tuny,“ vysvětluje důvod znečištění podloží pod některými provozy Spolchemie vedoucí střediska Závodu ekologických služeb Geosan Group Milan Nevěřil.

Přímo v areálu Spolchemie tak vyrostla dekontaminační linka, která po ročním zkušebním provozu přechází v plný nepřetržitý provoz. Linka využívá technologii nepřímé termické desorpce. „Její princip je obdobný s destilací. Rtutí znečištěný materiál se postupně ohřívá na teplotu okolo 270°C. Jde o nepřímý ohřev, nikoliv o spalování. Rtuť se odpařuje a následně kondenzuje. Skladuje a odváží se v ocelových lahvích,“ říká Nevěřil.

Rtuť už se v dnešní době nesmí nikde v Evropě těžit a technologie výroby, při kterých se používá, jsou zastaralé a odchází se od nich. Proto je výkupní cena dříve strategické suroviny jen 5 korun za kilogram. „Přečištěná zemina se vrací na původní vytěžené místo, přebytek putuje na skládku,“ dodává Nevěřil. Těžba kontaminované země a bouraných budov, které ustupují modernější výrobě, se děje přes den. Proto by neměl provoz linky obyvatele města nijak rušit hlukem.

„Kromě zplodin z hoření zemního plynu z linky prakticky žádné exhalace neodcházejí, protože veškeré odpadní plyny z technologie procházejí účinnými uhlíkovými filtry,“ řekl výrobní ředitel společnosti Jiří Šalda. Do roku 2015 by se mělo touto linkou vyčistit od rtuti 300 tisíc tun zeminy výhradně z areálu ústecké Spolchemie. Vytěžená zemina se u linky nárazově skladuje, aby mohla pracovat 24 hodin denně.

Obsluhují ji ve třech směnách vždy tři zaměstnanci. „Všichni mají zvýšený zdravotní dohled, individuální ochranné pomůcky a pracují v respiračních maskách. I vzduch do kabin nakládacích bagrů prochází uhlíkovým filtrem,“ sdělila mluvčí Geosan Group Vlasta Končelová.

Odstranění letité ekologické zátěže zajišťuje Ministerstvo financí ČR. Náklady se pohybují okolo 1,4 miliardy korun.