Řekou Labe se prožene vlnobití

Dodal, že lidé na břehu řeky se musejí připravit na náhlé kolísání hladiny. Podle Zídka jsou v loděnicích v Mělníku a Ústí nad Labem hotové dvě nové lodě. Aby je mohly loděnice dopravit zákazníkům, potřebují přeplout kritický úsek mezi Ústím nad Labem a Děčínem, kde je v době velkého sucha nízká hladina, a lodě tudy proto nemohou proplout.

"Upouštění je naplánováno i s Povodím Vltavy, abychom z přehrad upustili co nejméně vody," uvedl Zídek. Na dolním toku největší české řeky je podle Zídka vlivem dlouhotrvajícího sucha vody velmi málo. V Ústí nad Labem nyní povodí registruje průtok necelých 130 metrů krychlových za sekundu, přitom dubnový průměr je kolem 400 metrů krychlových za sekundu.

Výška hladiny Labe na Ústecku dosahuje 170 centimetrů. To je tak málo, že proti proudu řeky již mezi Ústím nad Labem a Děčínem nemohou plout nákladní lodě. Po proudu, kde pro plavbu stačí nižší hladina, ještě mohou plout s omezeným nákladem. Pokud hladina klesne ještě o pár centimetrů, zastaví se také.

Ředitel Československé plavby labské (ČSPL) Milan Raba řekl, že většina lodí jejich společnosti již stojí v přístavech a firmě narůstají ztráty. Mnoho lodí ČSPL je podle něho přizpůsobena plavbě na Labi a nelze je využít na evropských vodních cestách. Lodě, které sem mohou, společnost poslala za zakázkami do zahraničí.

Dopravu na Labi blokuje pouze úsek mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Od Ústí do Mělníku, kde je řada jezů, je podle Zídka vody dostatek a pod Děčínem a v Německu také.

Situaci by měla vyřešit stavba jezu na Děčínsku. Záměry ministerstva dopravy ale narážejí především na nesouhlas ekologů. Argumentují tím, že stavba jezu, případně jezů, by narušila unikátní ekosystém, který se na dolním toku Labe vytvořil.