„Už jsou tady asi čtyři, pět let. Původně byly asi čtyři,“ vyprávěl trmický obyvatel Jaroslav Fiala. „Dneska jich je tak patnáct. Vůbec nejsou plaché. Lidi se na ně přicházejí dívat a přikrmují je tvrdým pečivem, občas přímo z ruky,“ vyprávěl trmický občan Jaroslav Fiala.

To by však nemuselo být zrovna rozumné, protože nutrie je třeba hostitelem pro nematodální parazity. Ty mohou ublížit i člověku, zejména druh Strongyloides myopotami, napadající lidskou pokožku. „Parazity ovšem zvířata vylučují trusem, ale i tak bych to nebezpečí nepodceňoval,“ vysvětloval ústecký veterinář Ondřej Mikulica, spolumajitel veterinární kliniky Mi – Vet s.r.o.

„Obecně nelze doporučit kontakt s divokými zvířaty, zejména pokud jde o hlodavce,“ pokračoval Mikulica. „Je zde také reálné nebezpečí řady bakteriálních či virových infekcí počínaje vzteklinou, která je sice na ústupu, ale jinak je stále velmi nebezpečná.“

V případě nutrií ale Mikulica nejvíce poukazoval na nebezpečnou leptospirózu, tedy bakteriální žloutenku. „Zvířata bakterie vylučují močí a nakazit se lze poměrně snadno, například i dotekem. Bakterie napadá játra, ledviny a další orgány. Její průběh může být velmi rychlý a pacient v nejhorším případě může i zemřít,“ dodal.

Nutrie říční, latinsky Myocastor coypus a známá též jako vodní krysa, je velký hlodavec, pocházející z Jižní Ameriky. U nás a jinde ve světě jej lidé chovají pro kožešinu a maso. Mnohokrát se jim podařilo z chovu uniknout. Tak se nutrie zařadila mezi invazní druhy.

„Nutrie tady nemá přirozeného nepřítele, není tu původní, a proto by se tu mohla přemnožit,“ uvedl přírodovědec a zastupitel za Stranu zelených Karel Nepraš. „Svou přítomností blokuje část potravní nabídky v řetězci. Tím potenciálně ohrožuje druhovou pestrost původních druhů.“

Nutrie se živí kořeny a bylinami, potravu si vyhrabávají, případně se pasou podél břehů. Když se přemnoží, dokážou ovšem zcela spást příbřežní vegetaci i rozhrabat břehy. Například sypané hráze tím dokáží dostat do havarijního stavu.