Podle odborníků na kriminalitu ale nejde o jev ojedinělý. K útokům na policejní hlídky totiž docházelo i v minulosti, jen se o nich tolik nevědělo. „A nebyly ani tak brutální. Za první republiky měli policisté váhu a velký respekt. Když se na policistu tehdy někdo jen křivě podíval, mohl si jít za to sednout,“ řekl ústecký policejní psycholog Josef Kovařík.

Existují tři stupně agresivního chování, a to neverbální, verbální a fyzické. „Při neverbálním se lidé například policistům posuňky posmívají, při verbálním pak jde už o urážky, někdy i sprosté. Od těch je pak už jen krůček k útokům fyzickým. Napadáni nejsou jen strážníci, ale i státní policisté. Posledním takovým příkladem je nedávný útok muže, který v centru Ústí házel po zasahujícím policistovi kameny,“ podotkl policejní psycholog Josef Kovařík.

Zároveň ale připustil, že někdy si za napadáním mohou policisté sami.

„Například nesprávně odhadnou situaci a na člověka zvýší hlas, tím pochopitelně agresora ještě více podráždí a ten zaútočí. V některých případech je proto mnohem lepší zachovat si chladnou hlavu a předvídat situaci,“ domnívá se psycholog.

Ředitel ústeckých strážníků Pavel Bakule řekl, že většina útoků na strážníky končí i zraněním městského policisty. Strážníci evidují případy, kdy na zasahujícího policistu vzal útočník kladivo a několikrát jej udeřil do hlavy.

Došlo také v několika případech k najíždění na strážníky automobily a staly se útoky, při kterých utrpěli policisté i zlomeniny.