Někteří lidé by tak neměli na pohřeb a hrozilo by i to, že se svých zemřelých rodina raději vzdá. I taková vize hrozí podle šéfa střekovského krematoria Antonína Cíchy.

„Už nyní evidujeme na severu Čech více bezobřadních pohřbů. Jde asi o 70 procent bezobřadních a 30 procent obřadních pohřbů. Zrušením příspěvku by ale tento počet ještě více narostl,“ tvrdí Cícha.

V průměru na Ústecku zemře měsíčně 100 až 110 lidí, přičemž pohřebních obřadů je jen asi 30 do měsíce.

„Už teď lidé nechávají své zemřelé bezobřadně zpopelnit. Někteří si pak dokonce ani nevyzvednou urnu s popelem. Nechci ani domyslet, co se stane, pokud bude příspěvek na pohřeb zrušen. Lidé o pohřby svých zesnulých přestanou mít zájem úplně, a to z ekonomického hlediska. Nebudou prostě na pohřby mít peníze,“ podotkl Cícha.

Na pohřebné má totiž v současnosti ze zákona nárok každá osoba, která vypravila pohřeb, jde o jednorázový příspěvek na náklady spojené s vypravením.

V roce 1995 bylo pohřebné dokonce zvýšeno ze tří tisíc na současných pět tisíc korun. Šedesát procent pohřebních služeb v republice ihned potom zvedlo ceny za pohřby a zbylé pohřební služby pak ceny upravily do půl roku.

„V České republice neexistuje pohřební povinnost pro pozůstalé. Pokud se zemřelého rodina zřekne, pohřeb vypravuje samospráva. Ona by pak ale měla trvat na účasti v dědickém řízení s nárokem na úhradu nákladů na vypravení pohřbu, měla by totiž na to právo,“ vysvětlil vedoucí střekovského krematoria.

Obdobně tomu bylo i v sousedním Německu, kde pohřebné tamní vláda zrušila ve dvou vlnách. V roce 2002 příplatky snížila o polovinu a o dva roky později byl příspěvek zrušen úplně.

„Tehdy z jednoho procenta neobřadních pohřbů se počet zvýšil na deset procent,“ řekl Cícha s tím, že pokud pohřebné padne enormně se zvýší také takzvané sociální žehy, což jsou pohřby lidí, kteří neměli nikoho a pohřeb vypravoval magistrát nebo obec. Po smrti se člověk stává majetkem státu a pokud o něj do 96 hodin nikdo neprojeví zájem, musí zemřelému vypravit pohřeb stát.