Přitom Trmice patří k jediné lokalitě, kde se ještě pohřbívá do země. Proto tam také míří pozůstalí nejen z Trmic, Koštova nebo Stadic, ale z celého Ústecka. „Je tu největší koncentrace romských obyvatel a ti neznají jiný způsob pohřbu, než do země. Tady pak nastává zásadní problém. Pokud bychom měli uspokojit jen pozůstalé z Trmic, bylo by to v pořádku. Volných hrobů, ale ubývá,“ řekl správce trmického hřbitova Lubomír Fajmon.

Podle správce Hřbitovního a domovního fondu v Trmicích Jaroslava Špičky leží nyní v areálu trmického hřbitova celkem 3 207 hrobů a další desítky urnových míst. Vedle asi 160 německých hrobů je na hřbitově přibližně 40 hrobů, kde odpočívají významní lidé Trmic. Jsou mezi nimi například starostové, v čele prvorepublikového prvního muže Trmic Emila Šrámka, slavní podnikatelé, továrníci, ale i učitelé nebo řádové sestry. O jejich hroby se stará pečuje město a nechce o ně přijít.

Starostka Trmic Jana Obrechtová připustila, že kapacita hrobů na hřbitově je nedostatečná, ale město zatím neuvažuje, že by hřbitov rozšířilo. Podle správce Fajmona by jediné řešení nyní bylo stopnout pohřbívání přespolních nebožtíků.

„Jsme jediným hřbitovem na Ústecku, kde se ještě pohřbívá do země. Proto tu lidé nechávají své známé pohřbívat. Jsou to nebožtíci z Krásného Března, Neštěmic, ze Střekova. Kapacitně ale už nejsme schopni jim vyhovět. Dalším asi deseti hrobům končí 15letá tlející doba koncem letošního roku, teprve pak budou moci být otevřeny a dále prodány,“ vysvětlil. Jen letos už v Trmicích bylo 17 pohřbů do země. V loňském roce to bylo 50 pohřbů z nichž přes 60% byli přespolní Romové.