Jen do konce příštího roku

„Hygienikům vadí hlavně vlhký suterén, neexistence centrální šatny a podobné záležitosti. Termín na jejich odstranění je do konce roku 2008. Pokud se tak nestane, pak zřejmě budeme muset vilu opustit,“ připustil Jan Eichler, ředitel DDM s tím, že oficiální výměr ale ještě nemají.

Některé drobnější prohřešky proti přísným hygienickým předpisům je organizace podle Eichlera schopna odstranit vlastním nákladem i silami jako třeba vymalovat, zvýšit omyvatelné stěny či vybavit toalety papírovými ručníky místo látkových.

Ale ty větší sama nezvládne. Náklady celkové rekonstrukce Eichler odhadl na 25 milionů korun.

„Pouhé odstranění vytýkaných závad by stálo mnohem méně, ale pořád ještě dost na to, abychom opravy mohli financovat sami,“ poznamenal.

Zřizovatel versus majitel

Situace je o to složitější, že ve hře jsou dva orgány. Zřizovatelem DDM je Ústecký kraj, majitelem objektu pak město Ústí. A donedávna to vypadalo, že každý z nich čekal, že do horkého bramboru kousne první ten druhý.

„Čekáme, jak se kraj rozhodne, co s Domem dětí dál. Rozhodně není naším zájmem jej z vily vystěhovat. Považujeme jej za důležitou a potřebnou organizaci v našem městě. Jeho aktivity město také často finančně i jinak podporuje,“ tvrdil primátor Ústí Jan Kubata.

Na druhé straně ale připustil, že by byl nerad, kdyby město mělo problémy DDM řešit samo. „S krajem o tom budeme jednat,“ slíbil.

Jednání primátora Kubaty s vicehejtmanem Radkem Vonkou podle Eichlera, který se jej rovněž zúčastnil, proběhlo minulý týden.

„Odcházel jsem s pocitem, že obě strany mají zájem situaci řešit. Konkrétní východisko ještě není, Ale bylo nastíněno několik variant, které se budou dál zkoumat,“ řekl Eichler.

Jednou z nich je i to, že by se další krajská instituce, Severočeská vědecká knihovna, přestěhovala ze svých sídel do zrekonstruovaného městského muzea a uvolnila původní objekty pro potřeby Domu dětí. Ovšem rekonstrukce muzea je také hudba budoucnosti.

Ředitel nový azyl už raději hledá

Eichler nechce věc nechat na poslední chvíli a pro jistotu se už nyní shání po náhradní střeše nad hlavou. Jenže to není tak jednoduché. Třeba Corso musel odmítnout, protože pro DDM je malé.

„Do 115 kroužků, tedy pravidelně, k nám dochází na 2 tisíce dětí. A další příležitostně. Jsme největší organizací tohoto typu nejen v Ústí, ale s největší pravděpodobností i v celém Ústeckém kraji,“ pochlubil se Eichler.

Do budoucna by podle něj stejně museli hledat nové sídlo, protože vila v Churchillově ulici, která pro potřeby dětí slouží od 80. let minulého století (dříve okresní DDM), už kapacitně nestačí.

„Jenže bychom potřebovali víc času. Jednak za pár let by nám evropské peníze mohly dát možnost něco vybudovat. A také budou ubývat děti a vylidňovat se školní budovy,“ je přesvědčen ředitel DDM.