„Přitom podle zákona musí vést kroniku každá obec,“ řekla starostka Habrovan Dana Černá. „V naší obci se několik let nevedla a až nedávno jsme sehnali kronikáře, který byl ochotný ji vést,“ dodala. Podobnou zkušenost mají i v Malém Březně.

„U nás se obecní kronika vždy psala, ale několik posledních let bohužel ne. Teď jsme sehnali ochotnou paní v důchodu, která nám kroniku vede a ještě se snaží dopsat i neexistující roky. Objevili jsme i historickou kroniku naší obce psanou ještě v němčině švabachem, takže sháníme někoho, kdo by nám ji přeložil,“ popisuje peripetie s obecní kronikou starostka Martina Šimáňová.

Stát sice vedení kronik vyžaduje, ale za nedodržení neudílí žádné sankce, takže záleží pouze na zájmu vedení každé obce, jak se k této situaci postaví.

Velká města s tím většinou problémy nemají. V Ústí nad Labem ji například podle mluvčího magistrátu Milana Knotka vedou při městském archivu.

Sehnat dobrého kronikáře je podle Dany Černé těžké a také drahé. „V menších obcích s tím mají všude problémy. Školení kronikářů je drahé, takže je na ně obce kolikrát ani neposílají. Navíc to musí být člověk spolehlivý, pečlivý, musí psaní obětovat spoustu času a navíc nemůže počítat s tím, že za vedení kroniky dostane vysoký honorář. Dnes je vedení kroniky spíše formalita nebo na druhé straně pro někoho velký koníček,“ uvedla.

Svůj volný čas věnuje psaní kroniky i chabařovická kronikářka Petruše Berková. „Mám to jako svůj koníček vedle zaměstnání. Během roku si vždy poznamenávám a schovávám informace, co se kde dělo. Na konci roku napíšu koncept, který mi odsouhlasí vedení města. Během Vánoc potom celý rok zanesu do kroniky,“ řekla Berková.

Kronika podle ní může být psaná i elektronicky, ale v Chabařovicích ji vede stále klasicky ručně. „Pro mne je to tak rychlejší,“ podotkla.