Veřejnost ani zcela nezaplnila nevelký sál Činoherního studia, kde se pořad točil. I Romů přišlo jen pár, přestože téma Otázek – řešení romské problematiky – se jich bytostně dotýkalo. Možná ale tušili, že se od hostů stejně mnoho konkrétního nedoví.

Těmi hlavními byli místopředseda vlády Jiří Čunek a ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková.

Přítomni byli i hetman Ústeckého kraje Jiří Šulc, jehož v polovině vystřídal primátor Ústí Jan Kubata, Eva Bajgerová z Romano Jasnica, sociolog Ivan Gabal a Karel Novák ze společnosti Člověk v tísni.

Podle průzkumu, který si ČT ke včerejšímu tématu nechala vypracovat společností Median, 80 procent respondentů žádá, aby se o romské problematice jen nemluvilo, ale konečně se začala řešit.

Stehlíková řekla, že se připravuje vznik vládní agentury pro řešení romských otázek, fungovat by měla od začátku příštího roku. Jejím úkolem bude pomáhat státním orgánům, krajům, obcím, ale i neziskovým organizacím řešit tento problém koncepčně, aby se netříštily síly ani finance.

Čunek odhadl, že v příštích 7 letech by Česko z Evropské unie na pomoc sociálně vyloučeným mohlo získat 13 miliard korun. „Ale chce–li někdo peníze, musí za ně něco odvést. Nelze směrovat pomoc k někomu, koho musíme přemlouvat, aby vstal z postele a šel něco udělat. A on nevstane, ale ty peníze stejně dostane. To je špatné,“ tvrdil Čunek. Podle něj návrh zákona, který znemožní státem podporované ležení, bude na podzim.

Právě nechuť Romů pracovat uvedlo jako hlavní důvod jejich špatného postavení i 60 procent lidí dotazovaných v rámci průzkumu.

Sami Romové s tím ale nesouhlasí. Například šéf sdružení romských občanů Milan Horvát tvrdí, že pracovat chtějí, ale práci nedostanou. A co se týká pobírání dávek, tak to je podle něj věc zákonů. „Když jim to umožňují, byli by hloupí, aby toho nevyužívali,“ řekl.

Čunek ještě dodal, že po řadě bezzubých koncepcí teď jejich vláda připraví smysluplnou. Kdy a co bude jejím obsahem, se však Moravec ani lidé v publiku nedozvěděli.