Ta byla vyhlášena pouze před stavbou Mariánského mostu a paláce Zdar.

Zajímavá debata na toto téma se objevila i na webu ustecan.net, kde je řada příspěvků, jež tento přístup úřadů kritizují. Například Tomáš Lichtenberg zde píše, že v jakémkoliv jiném městě by otevřená architektonická soutěž u zásadních staveb vypsána byla. „Ne tak v Ústí; investore přijď, máme v centru plochu k zástavbě, dáme ti ji a dělej si s ní, co uznáš za vhodné,“ uvedl Lichtenberg.

Ten kritizuje i záměr stavby obchodního centra Forum a vyjádřil obavy, že komplex bude rozprodán trhovcům.

„Za dvacet let budeme možná znovu hledat nového investora, který nám pomůže zbourat ohyzdné nákupní centrum kolem kostela,“ napsal a dodal, že zástavba tu měla probíhat odlišně. Hlavně by tu měly vyrůst takové domy, jež by bylo v budoucnu možné adaptovat pro jiné funkční využití.

Stejně tak lidé kritizují záměr stavby komplexu Hraničář pod stejnojmenným kinem jako nezajímavou a tuctovou administrativní budovu, navíc hmotově zcela nepatřičnou.

Ústecký architekt Matěj Páral si také myslí, že by vyhlášení architektonických soutěží bylo vhodné. „Taková soutěž je potenciálně schopná vygenerovat vysokou kvalitu návrhu. Stačí, když bude užší, ani nemusí být masová. Magistrát by mohl oslovit čtyři až pět různých architektů nebo kanceláří.“

Obdobně smýšlí i ústecký zastupitel za Stranu zelených Karel Nepraš. „Skutečně, když bude taková soutěž vyhlášena, výsledek bude lepší, než když se práce zadá jedinému architektovi.“

Nepraš je také přesvědčen, že by město mělo takovéto soutěže vyhlašovat, obzvlášť v takových případech, kdy výstavba zásadně ovlivní vzhled města na desítky let. „Vytvoří to i lepší tržní prostředí. U velkých investic si může město leccos podmínkovat, třeba zrovna tu soutěž .“

Náměstek primátora Arno Fišera (ČSSD) si myslí, že architektonické soutěže rozhodně nejsou marné. „Problém ovšem je, že u soukromých investorů je to složité. Můžeme pouze připomínkovat stavbu co do rušení rázu města. Pokud bude možné soutěž vyhlásit, určitě to podpořím,“ řekl a dodal, že by se mělo počítat s názory veřejnosti na výstavby a rekonstrukce ve městě.

Ředitel archivu města Ústí nad Labem Vladimír Kaiser o architektonických soutěžích uvedl, že dřív se tu soutěžilo více. „Ovšem architektura je umění, které se dost těžko měří. Nejzajímavější tu byla soutěž v roce 1986 na dostavbu centra.“ Podle Kaisera tehdejší návrhy počítaly s barbarskou likvidací celých bloků v lokalitě před hlavním nádražím až na Mírové náměstí, kde mělo být dokonce vlakové nástupiště.

„Všichni zúčastnění to chtěli zbourat, kromě skupiny okolo Romana Kauckého, která si říkala Zlatí orli. Oni jediní respektovali linie ulic historického městského jádra.“

Podle Kaisera nakonec ze soutěže vypadli, ale právě z jejich návrhů se naštěstí po revoluci vycházelo.

„Jsem rád, že jejich plán byl přijat do pravidel další výstavby ve městě,“ řekl.