Pátek 9. srpna 2002:
Labe se poprvé vylilo z břehů. Vodohospodáři dokonce předpovídali, že by hladina rozvodněné řeky mohla dosáhnout až na 650 centimetru.
Sobota 10. srpna 2002:
Ve 22.00 hodin Labe překročilo hranici 642 centimetrů.
Pondělí 12. srpna 2002:
Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc vyhlásil osmačtyřicetihodinovou pohotovost pro členy krizového štábu kraje.
Úterý 13. srpna 2002:
V Ústeckém kraji začal platit stav nouze. Labe v Ústí nad Labem vystoupilo na 800 centimetrů. Strážníci a dobrovolníci začali stavět na Střekovském nábřeží hráze z pytlů s pískem. Úředníci magistrátu začali vyzývat obyvatele z nejohroženějších lokalit v zátopové zóně k dobrovolné evakuaci. Hejtman Šulc mezitím vyhlásil do 22. srpna stav nebezpečí.
Středa 14. srpna 2002:
Policie uzavřela kvůli stále se zvedající hladině rozvodněného Labe most E. Beneše, posléze je uzavřen také Mariánský most. Lidé ze Střekova odmítali opustit své domy. Plánovaná evakuace se týkala asi 3000 lidí, odešlo jich ale jen 20. Do Ústí přilétl vrtulník s ministrem Stanislavem Grossem. Jediné spojení z centra města na Střekov je po železnici. České dráhy zavedly kyvadlovou dopravu. Povodňové vlaky jezdily po 30 minutách, a to ze stanice Ústí Západ na Střekov přes železniční most. Cestující se mohli přepravovat zdarma. Druhý povodňový vlak jezdil ze západního přes hlavní na nádraží v Krásném Březně. Připravena byla i železniční záchranka, která by v případě nouze zajišťovala dopravu lékařské pomoci mezi oběma břehy rozvodněného živlu.
Čtvrtek 15. srpna 2002:
Labe každou hodinu stoupalo o deset centimetrů. Řeka vyšplhala na téměř 11 metrů. V krásnobřezenském přístavu se utrhlo 5 kotvících nákladních plavidel. Některé remorkéry, které unášel proud vody, poškodily vysokotlaký plynovod v nedalekých Neštěmicích. Tři plavidla se podařilo ukotvit. Zbylá dvě ale plavala na Děčín. Byly tak v ohrožení silniční mosty. Ošetřovatelé zahájili evakuaci dolní části zoo. Strážníci na Střekově odhalili první pokusy o rabování.
Pátek 16. srpna 2002:
Rozvodněné Labe kulminovalo na výšce 11,87 metru. Na 800 evakuovaných lidí ze Střekova a Krásného Března nalezlo dočasný azyl ve vysokoškolských kolejích na Klíši. Šlo především o Romy. Ti si posléze stěžovali na nedostatek jídla, chtěli kuřecí bagety místo obyčejných se salámem. Správa kolejí zjistila, že tam byli ubytovaní i lidé, kteří nebyli povodní ohroženi a jejich byty voda nezaplavila. V pokojích na Klíši docházelo k demolování nábytku a zařízení. Tehdejší náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek poté označil některé evakuované Romy za sarančata, když zneužívali humanitární pomoc. Za to mu později hrozilo trestní stíhání a Kancelář rady vlády pro záležitosti romské komunity poté zjišťovala, jestli se Jelínek svými výroky nedopustil podněcování k národní a rasové nesnášenlivosti
Sobota - Neděle 17.-18. srpna 2002:
Ústí se vzpamatovávalo z vodního šoku. Evakuovaní lidé se pomalu vraceli do svých domovů.
Voda na Ústecku tehdy zaplavila na 2 000 stavebních objektů.