Poněkud opožděný šok z pavouka zažila například Miloslava Vlčková. „V práci vybaluji zboží z balíků z celého světa. Jednou jsem při tom vyklepala poměrně výrazně zbarveného pavouka, takového zelenohnědého,“ vyprávěla.

Jelikož podle svých slov pavouky nezabíjí, dala ho do igelitového sáčku a pak vysypala z okna. „Byl poměrně rychlý, vůbec se mu nechtělo na zem,“ smála se.

O několik dní shlédla v televizi reportáž. „Tam jsem ho viděla. V tu chvíli mi doslova spadla čelist a podlomila se mi kolena,“ líčila Vlčková svůj šok.

„Určitě už budu mnohem opatrnější, člověk nikdy neví, co na něj může z krabice s cizím zbožím vyskočit.“

Jaromír Hajer, vedoucí katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, vysvětlil, že tento pavouk je jedním z 9 druhů zápřednic, které se u nás vyskytují. „V publikaci Klíč zvířeny ČSSR z roku 1971 je uveden jako součást naší fauny, i když jako vzácný druh.“

Jako vzácný, teplomilný druh je popisován také v Katalogu pavouků České republiky z roku 2002.

Na otázku, proč se dnes hojně vyskytuje, prý nelze dát jednoznačnou odpověď. „Možná, že jde o vliv změn klimatu. Faktorů ale bude víc. Především potravní nabídka a změny v systému obhospodařování původně zemědělské půdy. Mám na mysli rozsáhlé, nekosené louky se zasychající vegetací,“ upřesnil.

„Zápřednice jedovatá je nápadný pavouk a svým zbarvením, hlavně zářivě žlutým zadečkem, varuje, že může způsobit potíže. U člověka se po kousnutí vždy dostaví citelná bolest v místě poranění,“ vysvětloval dál.

„Popisovány jsou také intenzivní pocity úzkosti, které však mohou mít příčinu v takřka všudypřítomné arachnofóbii. Veškeré obtíže končí téměř vždy, nejde-li o někoho ještě jinak nemocného, do 24 hodin,“ pokračoval dál.

Podle Hajera ale není třeba se jich obávat. „Větší nebezpečí představují nekontrolované a hygienicky neošetřené zásilky ovoce nebo květin a také pašované druhy pavouků, pokud se po uniknutí ze zajetí dokáží ve vytápěných budovách rozmnožovat.“

Neplatí přitom zásada, že čím větší je pavouk, tím je jedovatější. „Naopak, skutečné nebezpečí představují menší, nenápadné druhy, které snadno uniknou pozornosti. Pokud někdo v zásilce ovoce, anebo po návratu z dovolené objeví v zavazadlech neznámého pavouka, je lepší odnést ho na nejbližší odborné vysokoškolské, medicinální, nebo muzejní pracoviště,“ řekl Hajer a dodal, že je možné jej nechat určit i na Katedře biologie UJEP.