Právě zánět horních cest dýchacích a podobné virózy postižení často mylně označují za chřipku. Ta je ale vážnější chorobou. „Jde o akutní horečnaté onemocnění s postižením dýchacích cest a s projevy postižení celého organismu. Nelze ji zaměňovat s běžným nachlazením,“ vysvětlila lékařka Eva Jílková ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí.

Chřipka podle ní začíná náhle, během krátké doby je nemocný nucený ulehnout a není schopen vykonávat téměř nic. Trpí horečkou, bolestí hlavy, svalů a kloubů, zchváceností a suchým dráždivým kašlem. Samotné onemocnění trvá obvykle týden. Daleko delší než po běžném nachlazení je ale rekonvalescence.

„Každý, kdo se po chřipce vrátil do pracovního procesu a k dalším povinnostem předčasně, se cítil ještě 14 dní unavený a neschopný běžného výkonu,“ varuje MUDr. Jílková.

Na chřipku podle ní sice existují účinné antivirotické léky (např. známý Tamiflu). Jsou ale drahé a musí být nasazeny co nejdříve po začátku onemocnění.
Antibiotika samotnou chřipku neléčí, ordinují se na léčbu komplikací způsobených baktériemi. Dále se užívají léky, které zmírňují klinické projevy chřipky - proti teplotě, na potlačení kašle nebo naopak na odkašlávání. Důležitý je fyzický klid a dostatek tekutin.

„Léčba chřipky je problematická, je proto jednodušší jí předcházet očkováním. Je to vyzkoušený preventivní postup. Právě teď je na očkování nejvhodnější doba. Bohužel se vůči němu často setkáváme s nedůvěrou, ač k ní není důvod,“ lituje lékařka.

Zatímco v dětském očkování patří Česká republika na horní příčky žebříčku nejen v Evropě, ale na světě vůbec, u očkování proti chřipce to neplatí. „Ve vyspělých evropských zemích se nechává očkovat proti chřipce 22 až 30 procent obyvatel, kdežto v ČR jen 7 procent. V Evropě běžně nechávají očkovat své zaměstnance zaměstnavatelé, u nás se tento trend teprve rozjíždí,“ dodala lékařka.