Léčebna už kvůli nižším platbám podala na pojišťovny žalobu. V prvním kole vyhrála a Všeobecná zdravotní pojišťovna by jí měla zaplatit 5 milionů korun.

Tento stav sice trvá od roku 2005, ale rok příští zřejmě bude pro nemocnici kritický, a sice kvůli nízkému navýšení plateb pojišťoven za péči.

„Budeme–li vycházet z pracovní verze vyhlášky ministerstva, která hovoří o jednoprocentním navýšení, bude to pro nás asi znamenat konec,“ posteskl si ředitel nemocnice Jaroslav Müllner.

„Jak jsme to spočítali, tak budeme moci v příštím roce poskytovat své služby už jen půl roku,“ varoval Müllner.

Péčí ryjické nemocnice ročně projde na 600 pacientů, kteří se zde léčí v průměru 65 dní. Nejčastěji sem jsou přeřazeni z nemocnic. Z 50 procent to jsou senioři se zlomeninami. Další část pacientů tvoří ti, co jsou po mozkových příhodách a nehodách.

Tři čtvrtiny z nich se pak vrátí domů, případně do domovů důchodců. Třetina pacientů v léčebně zůstane až do smrti.

“Řada pacientů musí dostat drahé léky, jiní potřebují umělou výživu,“ pokračoval Müllner.

„Jeden den péče o pacienta přitom stojí přibližně 1 400 korun. Pojišťovny ovšem proplácí jen 700 až 900 korun.“

V Ryjicích také ošetřují pacienty v komatu, a to někdy i po několik let. Na tyto pacienty pojišťovny nemocnicím přispívají 4 tisíce korunami denně. Zdejší léčebně však platí jen 300 korun.

„Jsme ve velkém propadu, i když nám kraj přispívá 6 miliony korun ročně,“ vysvětloval Müllner.

Minulý rok už léčebně docházely peníze v hotovosti. „Nezbylo nám tedy nic jiného, než si vzít kontokorentní úvěr. Ten jsme letos na jaře byli nuceni ještě zvýšit. Využíváme ho dodnes,“ doplnila zdejší ekonomka Iva Hartlová.

Nemocnice šetří, kde se dá. Letos začala nabízet své služby veřejnosti. Příjmy z prodeje obědů, praní prádla, pronájmů budov, prodejny smíšeného zboží však léčebnu nezachránily.

„Poprvé jsem také byl nucen zaměstnancům odebrat osobní ohodnocení,“ pokračoval ředitel Müllner.

V ryjické nemocnici následné péče pracuje 6 lékařů, 8 rehabilitačních sester a 32 dalšího odborného personálu. Do léčebny také dochází odborný lékař, toho si ovšem musí platit nemocnice z vlastního rozpočtu.

Chybějící finance už dopadly i na pacienty. „Jelikož 80 procent z nich je inkontinentní a náklady na pomůcky jsou vysoké, většinu z nich musíme cévkovat. Je to sice v rozporu s mým lékařským přesvědčením, ale jinak to nelze,“ vysvětloval Müllner.

Pokud příští rok pojišťovny podobným zařízením skutečně poskytnou pouze jednoprocentní navýšení, pravděpodobně jich hodně zkrachuje.

„Sečtu–li vzrůst cen energií, odhadovaný šestiprocentní růst inflace, či nárůst platů, musím říci, že takto formovaný návrh je pro nás ruinující,“ uvedl Müllner.

Zřizovatelem nemocnice je kraj. „V tuto chvíli nelze říci jak bude nemocnice financována, aby mohla dál poskytovat odborné služby v této oblasti zdravotnictví,“ uvedl pracovník z oddělení tiskových informací kanceláře hejtmana Zbyněk Šebesta.

Obdobně reagoval náměstek hejtmana Petr Fiala.

„Dohodli jsme se, že budeme řešit situaci poté, až vyhodnotíme 1. kvartál příštího roku, protože rozpočet byl počítán na setrvalý stav,“ uvedl Fiala.
„Určitě ale souhlasím s tím, že pojišťovny léčebnám platí výrazně méně, než jsou jejich náklady na předepsanou péči. Také souhlasím s požadavkem Asociace českomoravských nemocnic, která chce minimálně 6 procentní navýšení. Dá se totiž předpokládat, že náklady v příštím roce obecně porostou,“ dodal Fiala.