Neštěmice - „Hlavním a největším znečišťujícím prvkem na místě výsypky v Neštěmicích je chrom,“ uvedl Ladislav Žitný, jehož firma navrhla způsob likvidace jedné ze dvou výsypek a zároveň zde donedávna prováděla monitoring. „Ekologická zátěž, kterou zdejší skládka představuje, zde trvala do své sanace už sto let.“

Hlavní zdroje znečištění tu prý už byly většinou odstraněny. „Ale ne úplně všechny a také ne dokonale. Než odsud chrom zmizí úplně, potrvá to desítky dalších let.“

Skládka se nacházela nedaleko Labe. „Úroveň znečištění vody chromem, stejně jako rychlost jeho vymývání, jsou závislé na kolísání vodní hladiny řeky. Veškerý chrom se také do řeky vyplavuje,“ pokračoval Žitný.

Monitoring skládky prováděli ještě roky po sanaci. „Nejprve pro fond národního majetku, pak pro ministerstvo financí a nakonec pro samotné Tonaso. Naposledy jsme tu dělali určité práce někdy před třemi lety.“

Na kontrole bývalé skládky se podílel i Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí. „Sanování skládky se provádělo na hranici finančních a technických možností. Například se odtud bagrovala zemina do hloubky šesti metrů, dál už to nebylo únosné. Dá se říci, že všechno je odtud pryč,“ vysvětlovala Hana Rathánová z oddělení ochrany vod.

Množství chromu, které se odtud dostává do Labe, je prý hodně naředěné. „Na život v řece nemá vliv,“ pokračovala Rathánová.
Další výsypka se nacházela nad Ryjicemi, u obce Radešín. Vedla na ni dokonce lanovka, jíž si pamatuje ještě hodně obyvatel. „To místo hyzdilo zdejší krajinu. Většinou se na ni vyvážely kaly ze sodárny. V podpovrchových vodách díky tomu vzrostlo množství chloridů a síranů. To jsou ale látky, které se běžně nacházejí v přírodě,“ dodala Rathánová.

Problém ovšem měli například obyvatelé Chuděrovce a dalších sousedících obcí. Voda z místních studní je totiž do dnešních dnů nepitná, a proto sem tehdejší správa byla nucena nechat zavést vodovod.

Skládku sanovala do roku 1994 firma Skanska. Ta terén urovnala, zatěsnila fólií a metrovou vrstvou jílu. Na ni pak navezla půdu a vysázela stromy.
Dnes tu má svůj revír člen mysliveckého sdružení Diana Václav Šutera. „Oplocení bývalé výsypky lidi rozkradli a začali tu zakládat černé skládky. Ale i tak se to tu začíná zlepšovat,“ dodal.