Ryjice - Radnice však zatím stále ještě nemá jasno v tom, jaká konkrétní opatření přijme, aby Blansko nespadlo.

„Zatím jsme nevymysleli, co s ním budeme dělat,“ posteskla si ryjická starostka Jaroslava Kousková. „Je nám ale naprosto jasné, že nejprve bude potřeba nechat vypracovat jeho posudek odborníky.“

Radnice se při jeho rekonstrukci musí řídit požadavky památkářů, které musí být zapracovány do odborného posudku. Teprve potom prý začnou samotné související s přípravou projektu, od vyhlášení veřejné soutěže po rekonstrukci. „Prozatím jsme se sešli s památkáři a zhruba jsme si ujasnili, co je neodkladné. Vyplynulo z toho, že první je nutné právě to posouzení. Začátek je rozvleklý, ale pak už to půjde mnohem rychleji,“ slíbila Kousková.

Hrad po desetiletí chátral. „Je vlastně na spadnutí. Zdi jsou zvětralé a provalené. Asi by to také chtělo lepší přístupovou cestu,“ pokračovala Kousková. „Když se tu pořádal podzimní pochod, museli zakladatelé sdružení pro záchranu hradu narychlo zpevnit schody.“

Radnice se také chystá požádat ústeckou veřejnost o přispění. „Pravděpodobně vyhlášením sbírky. Formu, jíž to provedeme, zatím nemohu prozradit. Zatím o ní pteprve přemýšlíme,“ dodala starostka Kousková.

Veřejnost už ale na nepěknou situaci zříceniny zareagovala. Několik občanů totiž založilo vloni, na přelomu jara a léta Občanské sdružení pro záchranu hradu Blansko.

Členové sdružení kromě ryjické radnice oslovili i ústecké pracoviště Národního památkového ústavu. „Teď je pro nás ovšem směrodatné sehnat peníze na zpracování projektu. Například granty od soukromých subjektů. marné by nebylo dosáhnout i na evropské peníze,“ uvedl jeho člen Jan Ptáček.

Zatím se angažují spíš jako dobrovolníci. „Uklízíme odpadky, tvoříme web, informační nástěnky. Máme v plánu jednou za měsíc brigádu, pokud to CHKO povolí. Akutně je potřeba zabezpečit východní hradba, která je provalená. Zatím je to provizorně ohrazeno,“ dodal.

Stejně reagoval i Petr Hrubý z ústeckého památkového úřadu. „Šešli jsme se před čtrnácti dny. Domluvili jsme postup při zachraňování hradu.“
Památkáři provedou aktualizaci stavebně historického průzkumu „Obec ve spolupráci se sdružením pak má na starosti oslovit vhodné projektanty a staiky.

„Ten pak vybere zdi, které jsou na tom nejhůře. Je ovšem třeba opravovat dílčím způsobem. Kompletní oprava přijde na desítky milionů korun,“ pokračoval Hrubý. „Nejhůř je na tom východní stěna paláce, drží pohromadě jen zázrakem.“

Hrad, kdysi nazývaný Blankenstein, býval svého času důležitější než hrad Střekov. Podle ústeckého historika Václava Houfka z městského muzea bylo Blansko významným centrem rodového panství Vartemberků. „Což například neplatilo u střekovského hradu. Bude ovšem potřeba pro turisty připravit lepší cesty a vhodné zázemí.“