Při katastrofálních povodních v srpnu 2002 je Labe, které v Ústí dosáhlo téměř 12 metrů, vyhnalo z domovů. Také v roce 2006 se tato část Střekova ocitla pod vodou poté, co vzedmutá řeka protrhla provizorní hráz z pytlů naplněných pískem. A prakticky při každém větším zvýšení labské hladiny dělá voda nábřeží problémy. „Kdo to nezažil, nepochopí. My už se strachu z povodně nezbavíme do smrti. Modlíme se, aby ta hráz stála dříve, než zase něco přijde,“ řekl důchodce Zdeněk Vondráček, jeden z obyvatel Střekovského nábřeží.
Původně měla stavba, jejímž investorem je Povodí Labe a generálním dodavatelem Stavby mostů Praha, začít už před rokem. Dokonce byl v březnu 2007 položen její základní kámen a zahájeny přípravy na terénní práce. Ty ale zastavily problémy města Ústí s výběrem dodavatele mobilních stěn, jež se budou v případě potřeby montovat na pevnou hráz. První výběrové řízení napadly neúspěšné firmy a antimonopolní úřad jejich námitkám vyhověl. Město poté soutěž zrušilo a vyhlásilo novou. Situace se opakovala, jeden z nevybraných zájemců se na poslední chvíli odvolal. Nakonec to ale vzdal a město v lednu mohlo podepsat smlouvu s vítězem druhého řízení, rotavskou firmou Průmyslové bariérové systémy.
Hráz na Střekovském nábřeží bude zhruba 1 kilometr dlouhá a 1 metr vysoká. Stěny bariéru proti vodě navýší o dalších až 2,4 metru. Měla by pak zadržet vodu vysokou 10 metrů. Normálně dosahuje Labe kolem 2 metrů. Hráz přijde Povodí Labe na 85 milionů, za stěny město zaplatí 24 milionů, z toho 10 milionů korun mu na ně přispěl Ústecký kraj.
Starosta Střekova Vlastimil Žáček včera upozornil, že stavba s sebou přinese nepříjemnosti, jako větší hluk a prašnost. Také se už nesmí na nábřeží parkovat, mimo provoz je cyklostezka, bude vypínáno veřejné osvětlení, atd. „Musí se to ale vydržet. V září by měla hráz stát, pak už se bude do listopadu jen upravovat terén,“ řekl.
