Ústecký deník získal přepis z jednání ČEZ s vedením města z 13. března za zavřenými dveřmi. Při něm Vladimír Hlavinka, ředitel divize výroba ČEZ, na otázku tajemníka magistrátu Milana Zemaníka, zda je ČEZ v kontaktu s krajskou samosprávou, odpověděl: „Ano, jednáme se samosprávou kraje.“
Na hejtmanství však o žádných jednáních s polostátním energetickým kolosem nevědí. „My jsme s ČEZ určitě nejednali,“ uvedla Taťana Krydlová, vedoucí krajského odboru životního prostředí a zemědělství. Informací byl včera překvapen i náměstek hejtmana Radek Vonka (ODS). „Jednání s ČEZ? O žádných nevím,“ řekl. Obdobně se vyjádřil i hejtman Jiří Šulc (ODS).
Na zasedání energetického kolosu s vedením města se nemluvilo jen o jednání s krajskou samosprávou. Řešil se také dopad plánované elektrárny na životní prostředí či to, zda má ČEZ podstoupit nový posudek vlivu na životní prostředí (EIA). „Musíme zvolit technologii, ale na tom pracujeme, a pokud tato technologie bude vyžadovat novou EIA, tak ji uděláme,“ řekl Hlavinka.
Na následné tiskové konferenci Kubata uvedl, že investice ČEZ není v rozporu s politikou města Ústí nad Labem, kterou zastupitelstvo v roce 1996 vyjádřilo svým schválením územního plánu města.
Proti tomu se však ohradil tehdejší zastupitel Dušan Oslej (Strana zelených). „Mluvilo se o malých zpracovatelských podnicích a drobných provozovnách. Průmyslová zóna se nerovná paroplynová elektrárna,“ sdělil Oslej.
„Územní plán, o kterém jste hlasoval, obsahoval o elektrárně nejednu zmínku,“ reagoval Kubata dopisem na stránce Deníku. Například v článku 61 je uvedeno: „P–1 Úžín“; transformační území, po rekonstrukci redukovaná plocha k průmyslovému využití (energetický blok).
S vyjádřením ústeckého primátora však nesouhlasí ani tehdejší a zároveň současná ústecká zastupitelka Květoslava Čelišová (KSČM). „Schvalovaly se pouze nové technologie pro tehdejší Tlakovou plynárnu. Nevěděli jsme ani o stavebním povolení. Slučovat územní plán s elektrárnou je nesmysl,“ řekla.
Vedení ČEZ chce ústecký zastupitel Tomáš Jelínek (SZSP) část petičního archu. Proti výstavbě elektrárny se podepsalo zhruba čtyři tisíce nespokojených lidí. Petiční akci hodlá ukončit k 20. dubnu, aby ji o čtyři dny později mohl předat na řádném zastupitelstvu.
