Včera ve večerních hodinách byl zřetelně cítit také na Klíšské ulici, kde sídlí Deník. Většina čtenářů požaduje okamžité zastavení provozu.
Například Alžběta Bajerová uvedla, že začíná upřímně nenávidět vůni pečeného chleba. „To je opravdu děs!“
Sekundoval jí e –mailem Jiří Kopic. „Včera ráno opět, jako každé ráno v tomto týdnu, se z lihovaru táhne nepříjemný smrad. Dnes je to obzvlášť silné. Potřebuji pracovat venku a nemůžu. Zvedá se mi žaludek a bolí z toho hlava. A nic nepomáhá prohlášení ředitele lihovaru Vávry, že jejich smrad není zdraví škodlivý.“
Iva Macháčková ze Stadic Deníku sdělila, že trmický lihovar u nich silně zapáchal 11., 12. i 13. května. „Včera jsem v odpoledních hodinách telefonicky upozornila pana Vávru, že mám z tohoto zápachu zdravotní potíže, které se projevují zvracením. Tyto stavy mi ztěžují život a vím zcela evidentně, že mají se zápachem souvislost. Zjistila jsem, že i další lidé z okolí mají zdravotní problémy,“ napsala. „Pan Vávra mi sdělil, že podle jeho mínění lihovar nezapáchá a já jsem první, kdo si stěžuje. Děkuji Vám, že se touto problematikou zabýváte a doufám, že situace bude v brzké době vyřešena,“ dodala Macháčková.
Projektanti lihovaru i jeho vedení přitom před stavbou slibovali, že nic smrdět nebude.
Přímo fyzicky zápach člověku neublíží. Z tohoto důvodu například nemůže proti lihovaru zasáhnout Krajská hygienická stanice. „Nespadá to do našich pravomocí, protože zápach je jen obtěžující,“ řekl k tomu nedávno její ředitel Josef Trmal.
Lékaři ovšem mluví o výrazných dopadech na psychický stav obyvatel.
Ústecký psycholog Štefan Balko uvedl, že zápach jednoznačně patří mezi významné stresující faktory. Neustálý zápach může negativně působit na psychiku člověka a ovlivnit jeho pracovní výkonnost.
„Je to stejné jako s hlukem. Je to něco, co vybočuje z normy a odvádí pozornost. Zasažený jedinec se pak musí například více soustředit. To může způsobit i emoční výkyvy a neurózu. To pak velmi negativně ovlivní pracovní výkonnost.“
Podle Balka hodně záleží i na tom, jak dlouho byl člověk stresu a jeho příčinám vystaven. „Také na řadě dalších faktorů. Na jeho odolnosti, vyrovnanosti. Pokud zde latentně bylo nějaké psychické onemocnění, může se to i plně rozvinout. Každý to vnímá jinak, je to individuální a pro některé lidi více nebezpečné než pro jiné,“ dodal psycholog Balko.
Management lihovaru se brání tím, že nikdy neslíbili úplné odstranění zápachu. Jiří Jandásek, projektový manažer lihovaru uvedl dvě nové dezodorizační jednotky, které byly nainstalovány 5. května. Měly smrad pouze omezit, a sice asi z osmdesáti procent.
Úplně zmizet by měl až v červenci, po namontování kondensátoru par. Právě těch ze sušárny odpalků, které mají odér na svědomí. Ty pak mají být opětovně přeměněny ve vodu a odváděny do čističky odpadních vod. Tím by měl být smrad zlikvidován definitivně. Potíž ovšem je, že v červenci už bude dávno po ukončení zkušebního provozu lihovaru. Termín totiž vyprší už koncem května. Není tedy jasné, jak budou moci firemní technici kondenzátor vyzkoušet, když lihovar nebude vyrábět.
Trmická radnice navíc ústy zdejší starostky Jany Oubrechtové několikrát avizovala, že v případě pokračujícího zamořování města a jeho okolí zápachem nepovolí prodloužení lhůty zkušebního provozu podniku.
„V tuto chvíli mapujeme lokality, zasažené zápachem. Koncem května na jednání zastupitelstva rozhodneme, zda lhůtu prodloužíme anebo ne. Přikláníme se k variantě, že nikoliv.“