Ten Haně Fárkové před časem přiklepli radní neštěmického obvodu. Matka patnáctiletého Lukáše má však ve svém bytě 1 + 1 pouze základní nábytek a zařízení. A tak potřebuje pomoc.

Ještě na konci května bydlela společně se svým synem v azylovém domě pro matky s dětmi na Severní Terase. „Už bydlíme ve svém. Byt se nám moc líbí a všichni nám vycházejí vstříc,“ říká Fárková s tím, že děkuje všem, kteří jí nabídli pomocnou ruku.

Přestěhovat jí pomohla místostarostka neštěmického obvodu Jana Pauerová (ČSSD) společně se svými syny. Zatímco ředitelka azylového domu Anna Pivová jí dala například talíře, lustr či cejchy.

Sedačku, pračku či ledničku dostala matka patnáctiletého Lukáše od dalších lidí. „Stále však nemáme koberec, skříň či botník. Chybí nám i ostatní věci,“ podotkla Fárková.

Zároveň dodala, že se na ni po uveřejnění jejího příběhu v Deníku obrátilo hned několik lidí najednou s tím, že jí pomůžou.

„Nakonec paní Fárkové ale nic nedali,“ sdělila Pauerová a jedním dechem dodala: „Pokud jí někdo bude chtít opravdu pomoci, může se zastavit klidně i v mé kanceláři na něstěmické radnici.“

Hanu Fárkovou několik let terorizoval její manžel. Na matku patnáctiletého Lukáše přitom útočila rakovina. Během krátké doby musela podstoupit tři operace. Rakovinu jí lékaři zjistili na běžné kontrole v roce 2006.

Během několika týdnů musela podstoupit operaci v ústecké Masarykově nemocnici. „Udělali mi celkovou hysterektomii, přišla jsem o všechno. Chodila jsem na pětadvacet ozářek,“ řekla Fárková. Už v té době o ni manžel nejevil žádný zájem. O matku se staral Lukáš, pomáhal jí se obléknout, umýt.

Kvůli vážné nemoci už však nemohla pracovat tak jako dříve. Každé dvě hodiny musí odpočívat. To však její bývalý manžel neunesl. „Třískal hrníčky, házel hadrem, nadával, že máme doma bordel, tak mně nic jiného nezbylo, než pracovat, i když jsem měla mít půl roku rehabilitace,“ popsala Fárková. Manžel ji navíc zadlužil.