Město přišlo zhruba na tři čtvrtě miliardy korun. Mnoho architektů oceňuje zejména jeho pylon, zavěšení a kontrast mostu s blízkou Mariánskou skálou. Na konci června však zastupitelé prodali ústeckou dominantu Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Most se slavnostně otevřel 30. července 1998. První auta po něm začala jezdit o den později ve čtyři hodiny ráno. Městskou pokladnu tehdy vyšla stavba na dvakrát tolik, než se původně předpokládalo.

„Kdybychom vzali peníze, které nový most stál, tak by třeba Mírové náměstí bylo zrekonstruováno už dříve a zbyla by ještě spousta peněz na jiné investice,“ řekl ústecký primátor Jan Kubata (ODS). Starý Benešův most by však podle něj zřejmě nedokázal utáhnout extrémní nárůst automobilové dopravy v Ústí za posledních deset let.

Když ústečtí zastupitelé o stavbě rozhodovali, řekli až na jednoho všichni ano. Podle mluvčího magistrátu Milana Knotka však kritika tehdy přicházela z odborného prostředí, a to zejména kvůli umístění mostu. „Někteří byli toho názoru, že stavba má stát až za železničním mostem a ne pod Mariánskou skálou,“ uvedl Knotek.

Někteří však kritizují i úzký prostor mezi skálou a řekou. Při sjíždění z mostu směrem do centra města totiž musí automobil na velmi krátkém úseku přejet dva jízdní pruhy. Přitom se kříží s vozidly, která jedou z Děčína směrem na Prahu. Navíc při velkých povodních je sjezd často zatopen.

Kritiky však částečně utichly, když byl most v roce v roce 1999 vybrán mezi deset nejkrásnějších staveb světové architektury 90. let, kde byl využit železobeton. Tím se zařadil mezi takové skvosty jako jsou Guggenheimovo muzeum v Bilbau, londýnský Dóm tisíciletí či mrakodrapy Twin Towers.

Návrhy na název mostu shromažďovala a vyhodnocovala speciální názvoslovná komise. Lidé tehdy chtěli, aby se stavba jmenovala například Harfa, Vidlák, Manhattan či Moby Dick. Nakonec však zvítězil Mariánský most, jenž navrhlo třiadevadesát lidí. Na druhém místě skončil název Most Václava Havla a na třetím Most smíření.

Mariánský most postavily Hutní montáže Ostrava, které se však s městem soudí o konečnou cenu. Firma letos na jaře uvedla, že po ústecké radnici požaduje i s úroky částku přesahující pět set milionů korun. Spor se táhne již od roku 1996 a soud dosud nevynesl jediné rozhodnutí. Kubata před časem řekl, že s požadavky firmy město nesouhlasí.

Ústečtí zastupitelé prodali na konci června most ŘSD za 95 milionů korun. Radnice tím ušetří zhruba deset a půl milionu korun, které každoročně dávala na jeho údržbu. Mluvčí ŘSD Martina Vápeníková po schválení prodeje zastupiteli sdělila, že čekají na posudek a žádnou oficiální nabídku od města nedostali.