Ústecký městský archivář Vladimír Kaiser ve vzpomínkách uvedl, že lidé reagovali spontánně a došlo k přejmenování ulic Kalininova, Koněvova, Moskevská, třída Rudé armády, Varšavská, Žukovova, Sady sovětské armády. Po nuceném zklidnění situace se názvy vrátily zpět a některé zmizely až po roce 1989.

V Předlicích v ulici Na luhách někdo poškodil pomník, který byl postaven na místě padlých sovětských válečných zajatců Fomina, Pedajeva a Zozulina.

Kaiser se podrobně zabýval záhadným výbuchem, k němuž došlo 28. srpna 1968 v tehdejších Sadech sovětské armády. Původně se předpokládalo, že neznámý pachatel poškodil s pomocí plastické trhaviny sochu rudoarmějce. Již v nočních hodinách se pracovalo na odklizení úlomků pomníku.

Druhý den městský rozhlas dementoval zprávu, že by se na tomto činu měl podílet tehdejší městský národní výbor. Poškození pomníku prý provedl jednotlivec nebo malá skupinka osob, poměrně dobře vybavená technickými prostředky.

Ve stati, kterou Kaiser o výbuchu zpracoval, uvedl, že vzhledem k tomu, že obdobné akce by mohly vyvolat přímý zásah okupačních jednotek, vyzýval rozhlas k zachování klidu.

Městské i státní orgány potom zajistily raději hlídání dalších pomníků v sadech - město střed, na Skřivánku, Bukově, Klíši a v Předlicích, aby se předešlo dalším projevům protisovětských nálad a byl zachován klid.

„Vyšetřování destrukce probíhalo laxně a oficiální výsledky šetření nikdy nebyly zveřejněny. Nebyla však ani vyvrácena domněnka, že poškození pomníku provedla sama sovětská tajná služba, aby získala důkazný materiál o řádění kontrarevolučních sil,“ psal Kaiser.

Za „výbuch“ pomníku byli odsouzeni až v roce 1971 tři mladíci, kteří se měli podílet na zapálení automobilů a motocyklu před sovětskou komandaturou 28. srpna 1969. Odsouzeni byli proto, že OV KSČ kritizoval liknavý postoj vyšetřování destrukce pomníku rudoarmějce.

Falešná svědkyně poznala pachatele a slyšela mohutnou explozi, kterou nikdo jiný neslyšel.

Ale později hovořil Kaiser se ženou, která uvedla, že na likvidaci pomníku se podílel její otec. Pomník odstranili na protest proti okupaci vysocí úředníci KNV a vysocí důstojníci Severočeské policejní správy z Ústí.

Důstojníci hlídkovali v uniformách kolem parku, aby se k místu nepřipletl někdo nepovolaný. Přijel autojeřáb a nákladní vůz Pozemních staveb, socha byla jeřábem odtržena od podstavce a odvezena na skládku chemického odpadu v Chabařovicích, kde odpočívá dodnes.

Většina likvidátorů pomníku buď odešla z úřadů sama, nebo byla v roce 1970 vyhozena při stranických prověrkách.