Patří sem i světoznámá Matiční ulice. Zároveň upozorňuje na to, že na území Ústí nad Labem jsou místa, jež jsou mnohem horší. Město proto hledá způsob, jak za pomoci stávající nedokonalé legislativy problémy vyřešit.

Primátor Jan Kubata kvůli tomu dokonce jednal nejen s dalšími členy vedení města a městské policie, ale rovněž s Janem Černým z organizace Člověk v tísni.

„V domech v Matiční ulici dnes bydlí jen čtyři rodiny z původních šestatřiceti,“ uvedl Kubata. „Ostatní tamní obyvatelé žijí v soukromých objektech. S panem Černým jsme se shodli mimo jiné na tom, že současné otevření problému Matiční ulice je spíše dílem okurkové sezóny, než realitou.“

I přesto zde strážníci městské policie mají podle Kubaty provádět bedlivý dohled, zaměřený především na chování větších skupin osob na ulicích. Kubata rovněž uložil městské policii, aby do poloviny září zorganizovala jednání s cizineckou policií, sociálním odborem, organizací Člověk v tísni a Krajskou hygienickou stanicí s cílem vytvořit koncepční systém kontroly některých míst v problémových lokalitách.

Těmi jsou hlavně ubytovny. Město chce také najít zákonné cesty, jak se dostat do soukromých objektů. „Máme například zprávy o tom, že se někde děje něco nekalého, ale zákonné důkazní možnosti jsou velmi omezené,“ stěžoval si Kubata.

Cestu k tomu chce město nalézt prozkoumáním všech pravomocí sociálního odboru, hygieny, stavebního odboru a dalších místních složek. „Očekávat rychlou změnu centrálních zákonů totiž asi nelze,“ dodal Kubata.

Město zároveň spoléhá na výsledky práce nové vládní agentury pro odstraňování sociálního vyloučení a v budoucnosti na výsledky činnosti Akčního centra v Předlicích.

Řada z místních ústeckých lokalit je dokonce uvedena na webových stránkách Evropského sociálního fondu, spolupracujícího s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Uváděny jsou doslova jako problémové, sociálně vyloučené oblasti. Studie zároveň uvádí, že 99% romských obyvatel z těchto ghett je bez práce a jsou závislí na sociální podpoře.

Mezi problémová místa z hlediska veřejného pořádku patří například v neštěmickém obvodu mojžířská ulice Jindřicha Plachty, nebo krásnobřezenská Keplerova. V centrálním obvodu pak například předlická oblast okolo Prostřední ulice. Zde čas od času státní správa musí řešit romské nepokoje. Těm posledním naštěstí udělal rázný konec déšť.

Na Střekově by se za takovou dalo označit okolí ubytovny v Purkyňově ulici. Toto místo je ve studii ESF také označované za sociálně vyloučené. Tady zase obyvatelé ubytovny kromě ničení majetku napadali školáky z nedaleké ZŠ Karla IV., zároveň v parku před ní bezostyšně popíjeli alkohol a prováděli různé obscénosti.

Neštěmická radnice vypozorovala, že když v aukci prodává nějaký byt například v Mojžíři, hlásí se do ní stejní lidé. Byty jsou pak k nalezení na realitních serverech. Radnice se tedy snaží podetnout samotné kořeny tohoto problému a tyto spekulace už více nepodporovat.

„Trh s byty ovlivnit nedokážeme, ani kdo si ho koupí a nastěhuje se do něj. Ovšem rozhodli jsme se, že už nebudeme stanovovat nízké vyvolávací ceny bytů jen proto, že jsou například v Mojžíři,“ uvedla zdejší starostka Liana Wagnerová.

Radnice se také snaží Mojžíř a okolí zapojit do aktivit okolo integrovaného plánu rozvoje města. Zapojit se ovšem musí i lidé z Mojžíře a majitelé zdejších nemovitostí. To je totiž podmínkou žádosti o dotace z peněz Evropské unie.