Za dobu, po kterou byla v nemocnici, jí firma měla vyplatit 24 tisíc korun.
„Spočítala jsem si to se stavbyvedoucím Janem Heroutem. Není to ani za pracovní úraz, pouze vypočtená osmihodinová mzda za dva měsíce, kdy jsem byla v pracovní neschopnosti,“ líčí své trable paní Hlinovská.
To však nebylo vše, co jí firma Amada dluží.

Firma prý také nezapsala její pracovní úraz do stavebního deníku a nesepsala ani protokol, přestože stavbyvedoucí Herout stál hned vedle ní, když se zranila. A co je horší, společnost s ní nesepsala pracovní smlouvu.
„Když jsem pohrozila, že to dám k soudu, pan Herout mi donesl text dohody o provedení práce. Byly tam ovšem vypsány pouze mé personálie. Žádný rozsah práce ani počet hodin, nikde razítko firmy a podpis jejího zástupce, s tím, že to pak vyplní, takže jsem to nepodepsala,“ pokračuje Hlinovská.
Jelikož stavba domova pro seniory je veřejnou zakázkou, vyhlášenou telnickou radnicí, obrátila se o pomoc ke zdejšímu starostovi Jaroslavu Doubravovi (KSČM). Ten jí slíbil, že se pokusí pomoci s řešením problému. Zatím se prý ale nic neděje. Doubrava ovšem také vysvětluje, že s tím v podstatě nemůže nic udělat. „Mohu pouze ujistit, že Amadě platíme vše podle dohody. Dál už můžeme pouze apelovat na její představitele, aby lidem zaplatili,“ řekl.

Další jednání radnice s Amadou by se mělo uskutečnit zítra. Na středu je totiž naplánováno převzetí stavby. „Problém s výplatami bude jeden z bodů jednání, který s nimi chci projednat,“ slibuje telnický starosta Doubrava.
Paní Hlinovská totiž není jedinou podvedenou v této kauze.
Patří mezi ně například i manželé Zdeňka a Jaroslav Průšovi. Pan Průša totiž zastupoval stavbyvedoucího a má veškerou dokumentaci o provedených pracích.

Podle oblastního inspektorátu práce v Ústí nad Labem se majitelé firmy Amada dopustili správního deliktu nevyplácení odměn z dohody o provedení práce, která může být uzavřena i ústně.
„Bude ale lepší, když se postižení pracovníci dostaví k nám s udáním konkrétního zaměstnavatele,“ vysvětluje inspektor Rostislav Füri.
Amada, společnost s ručením omezeným, která brigádníkům dluží výplaty, existuje podle obchodního rejstříku od 5. května 1993. Sídlí ve Velkých Přílepech na Andělské hoře číslo 68 u Okoře.

Ve firmě jsou uvedeni jako jednatel Milan Urban ze slovenského města Partizánske a jediný společník Štěpán Dragušinec. S ním také podvedení brigádníci jednali, ale vyplacení peněz se nedočkali.
Bohužel, Ústeckému deníku se ke kauze nepodařilo sehnat Dragušincovo vyjádření, protože nezvedal telefony, případně později odmítal hovory přijmout.