Může tomu pomoci špatná pověst sídliště, je zařazeno mezi takzvané deprivované zóny. A na to EU slyší.

Potvrdil to Tomáš Sýkora, vedoucí oddělení koncepcí ústeckého magistrátu. Jednalo by se dle něj o významný úspěch. Polovina prostředků by šla na rekonstrukci panelových domů a druhá polovina na revitalizaci veřejného prostranství.

Aby město vůbec o dotace mohlo žádat, musí nejprve vytvořit integrovaný plán rozvoje města (IPRM). Ústecký magistrát v současné době IPRM zpracovává. Pro jeho přípravu vytvořil pracovní skupiny Bytové domy, Veřejné prostranství a Sociální integrace. Ústecký IPRM bude řešit lokalitu Mojžíř, včetně přilehlých ulic Mlýnská a Seifertova, spadající do oblasti Neštěmic.


Velká šance

Snahu magistrátu velmi oceňuje stavební bytové družstvo Rozvoj. To má v mojžířské lokalitě pět domů se 220 byty a 247 bytů v ulici Mlýnská a Seifertova.

Podle Karla Jedličky, ředitele stavebního bytového družstva Rozvoj v Neštěmicích, družstvo proto úzce spolupracuje s ústeckým magistrátem.

„Spolupráce s magistrátem je velmi dobrá. Máme šanci na uhrazení asi 40 procent nákladů na regeneraci bytových domů z programu EU. V pracovní skupině jsou zástupci vlastníků domů, družstva a magistrátu. K opravám by mělo dojít v letech 2009 až 2014,“ uvedl Jedlička.


Europroblém

Celá akce má ale euroháček: Omezující podmínkou pro podporu v rámci EU je podmínka zvaná de minimis, která znamená, že jeden vlastník může během 3 let čerpat z fondů EU maximálně 200 tisíc EU. Čili tuto částku může čerpat majitel dvou domů, ale také družstvo, které spravuje desítky objektů.

„V současnosti pro velká bytová družstva je pomoc z EU minimální, protože pomůže opravit jenom jeden panelový dům. Ministerstvo pro místní rozvoj slíbilo, že v Bruselu vyjedná výjimku, aby se zásada de minimis na revitalizaci panelových sídlišť nevztahovala,“ uvedl Jedlička.


Sociální aktivity

Mojžířská zóna by mohla získat asi 11 milionů eur, čili 250 milionů korun na opravy paneláků a revitalizaci veřejných prostranství – tedy na chodníky, veřejné osvětlení, lavičky, veřejnou zeleň, ale i kamerový systém.

Další peníze by bylo možné investovat také do podpory pro dlouhodobě nezaměstnané a sociálně vyloučené občany.


Peníze pro ghetto

Lokalita Mojžíř byla vybrána proto, že tamní poměry lze již označit za první fázi vzniku ghetta, tedy oblasti se sociálně vyloučenými obyvateli.

Podle Jedličky se z Mojžíře, podobně jako z některých enkláv blízkého sídliště v Krásném Březně, stává „špatná“ adresa. „Četl jsem o Krásném Březně, že to je spíše sociální než etnicky vymezená lokalita. Roztáčí se tak pomalu „ghettizace“ některých částí čtvrti. Čím více sociálně slabých zde žije, tím více jsou některé ulice vnímány jako problematické. Tím větší je snaha těch, kteří mají nějaké peníze, přestěhovat se jinam. Stejná situace je v Mojžíři,“ uvedl Jedlička.