„Požadavky přepravců teď několikanásobně přesahují kapacitu naší flotily,“ uvedl Milan Raba, generální ředitel děčínského rejdařství. To přišlo o řadu importních i exportních zakázek. Firma za poslední čtyři roky kvůli špatným plavebním podmínkám vykazuje stamilionové škody. Požadované náhrady se ale od státu zřejmě nedočká, stejně jako další rejdaři. Stát přitom nedokázal prosadit výstavbu jezu, který by problém se splavností vyřešil.

„S touto naší problematikou se nedávno při návštěv Česka seznámil i šéf oddělení vodní dopravy v Evropské unii. Přetrvávajícím tahanicím o děčínském plavebním stupni se nestačil divit. Stejně tak to vnímal unijní direktorát životního prostředí. Nepovažuje postavení jezu za investici, která by měla nějaké nepříznivé ekologické dopady. Do tohoto problému ale nemíní nikterak zasahovat, České republika si musí poradit sama,“ uvedl po návratu z Bruselu člen představenstva Svazu dopravy a předseda sekce vodní dopravy Jiří Aster.

Ministerstvo dopravy stavbu jezu podporuje, proti je rezort životního prostředí. „Šéfuje mu Strana zelených a je to obdobná situace jako v sousedním Německu. Nejsou to zájmy ekologické, ale ekonomické potvrzované lobováním pro konkurenční železnici. Ta německá má blízké vazby na tamní zelené,“ připomněl Aster.

Děčínská plavba pořád zůstává největším českým rejdařstvím. V případě této akciové společnosti nastala významná změna. Ještě nedávno firmu vlastnila společnost Argo Group. „Československá plavba labská už nepatří do mého vlastnictví,“ vzkázal majitel brněnské společnosti Jiří Kratochvíl. Tuto informaci potvrdil i generální ředitel děčínského rejdařství. „Zatím se ale k této změně vlastnických vztahů nemohu blíže vyjadřovat,“ reagoval Milan Raba.

Někteří čeští provozovatelé vodní dopravy kvůli mizérii na labské vodní cestě přikročili k redukci vlastněných plavidel. „Kvůli nízkým vodním stavům byla naše firma nucena nechat sešrotovat čtyři lodě o celkové nosnosti dva tisíce sedm set tun,“ informoval jednatel společnosti Evropská vodní doprava Lukáš Hradský.

Zatím není jasné, jestli podobné kroky učiní i děčínská plavba. Ta má ve své flotile zatím devadesát plavidel. Ještě před časem jejich počet přesahoval stovku.

„Letos jsme nic neprodávali, ale ta nepříznivá ekonomická situace nás k tomu nejspíš bude nutit. Šlo by, stejně jako dosud, vesměs o prodeje do zahraničí,“ vysvětlil generální ředitel děčínské plavební akciovky. Dodal, že v tuzemsku zájem o prodávaná plavidla není takový, jako například v Německu či jinde. Tam jsou i vyšší cenové nabídky.

Případný úbytek plavidel bude zřejmě provázet i snížení stávajícího počtu zaměstnanců. Těch má děčínské rejdařství zatím asi dvě stě šedesát.

„Vzhledem k mému věku, zdravotním potížím a dlouhodobějšímu marodění není pro mne tahle zpráva až takovou hrozbou jako třeba pro některé další mladší kolegy. Půjdu třeba o pár měsíců dřív do důchodu ,“ reagoval dlouholetý šífák Ivo Kejzlar. Připomněl, že mnozí plavci před lety odešli především kvůli lepším výdělkům k zahraničním rejdařům, Po čase se ale začali vracet zpátky k děčínské plavbě.