V této souvislosti se také objevují obavy z možného navýšení finančních nákladů pro rodiče. Město ovšem říká, že to je předčasné. Faktem ale je, že reforma stravování vyvolává stále více vášní.

Připomínky se dají shrnout do několika okruhů. Prvním z nich je odkaz na legislativu. Klasická školní jídelna musí být na základě zákona 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání zapsána v rejstříku škol a školských zařízení.

Na základě toho je jídelna povinna dodržovat vyhlášku 107/2005 o školním stravování, která mimo jiné stanoví výživové normy pro školní stravování, takzvaný spotřební koš a finanční limity na nákup potravin.

Spotřební koš stanoví průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka a den, čímž je zajištěno, aby se každému dostal příslušný poměr živin vzhledem k jeho věku. Spotřební koš by se měl vzhledem k nejnovějším poznatkům o výživě začátkem příštího roku pozměnit.

Finanční limity na nákup potravin určují cenové rozpětí, za nějž musí školní jídelna potraviny nakoupit, tedy cenu oběda, již platí rodiče. Obědem se podle uvedené vyhlášky rozumí polévka, hlavní jídlo a salát, případně ovoce či dezert.

Právě k těmto otázkám se objevují připomínky nejvíce. Shrnul je e–mail, který pisatel opět ze strachu nepodepsal. Spotřební koš a finanční limity dle mailu mají být v případě soukromé firmy „kamenem úrazu“.

„Protože ta si, ze zkušeností z jiných měst, za každé toto jídlo účtuje zvlášť. Cena oběda se tedy razantně zvýší,“ vyjadřuje své obavy pisatel e–mailu.

Další z nevýhod, na niž rodiče poukazují, je dovoz stravy. V současné době se vaří téměř ve všech školních jídelnách, kde jsou obědy ihned konzumovány. Do budoucna se plánuje vařit pouze ve 3 až 5 jídelnách a do ostatních se bude strava dovážet.

„Ohříváním kvalita jídla padá, to ví snad každý,“ stěžovala si Marie Šímová ze Střekova. „Nehledě na to, že ten vychvalovaný berounský systém je postavený pro čtyři základky,“ upozornila. Město se totiž při modernizaci stravování inspirovalo modelem dosud fungujícím v Berouně.

Další připomínky jsou k záměru představitelů města Ústí nad Labem mít zajištěn i doplňkový prodej zdravých potravin a nápojů. Jako vzor opět dávají základní školu v Berouně, kde tento systém funguje.

„A co ta karta, bude mít denní limit? A co kontrola toho, kolik dítě utratí?“ ptalo se několik dalších rodičů, třeba Josef Novák. „Vzhledem k tomu, že plánují platby čipovými kartami ani nezjistíme, jestli si děti k obědu zaplatily teplé jídlo, anebo si v doplňkovém prodeji koupily sladkosti a limonádu,“ dodal Novák.

Postoj městské samosprávy k připomínkám zmatených a vyplašených rodičů i anonymního e–mailu by se dal nazvat jako vcelku vyčkávavý. „Město Ústí nad Labem si je samozřejmě velmi dobře vědomo právních aspektů a hygienických norem, které anonymní – jak jinak, pisatel zmiňuje,“ komentoval to tiskový mluvčí města Milan Knotek.

„K ničemu jinému se v tuto chvíli nelze vyjádřit, neboť systém nezačal být ještě budován a nemá konkrétní obrysy. Odmítat celý záměr ještě předtím, než se dozvím, jak vůbec vypadá, je opravdu předčasné,“ dodal Knotek.

Máte také obavy z reformy školních jídelen? Je to dobrý nebo špatný krok? Diskutujte!