Pokud ano, nebude potřeba ji při budování kampusu strhnout. Budova totiž univerzitě nevyhovuje, ani hygienickým normám pro školy.
Proti demolici se ovšem postavili někteří historici i architekti. Například Václav Houfek z ústeckého muzea se dal slyšet, že pamětní deska významných ústeckých rodáků by tam nebyla zrovna malá.
„Je to architektura stejně cenná, jako Veletržní palác v Praze. Technicky vzato se 90 procent Ústečanů po válce narodilo v té budově,“ řekl Houfek. „Univerzita nám ale vychází v diskusi o její zachování vstříc. Ta debata je velmi civilizovaná. Což se nedá říct třeba v případě Intersparu u chemičky.“
Univerzita ovšem tvrdí, že budova porodnice, respektive původně interny, nevyhovuje pro výukové účely. „Původně jsme budovu chtěli zachovat, ale už nevyhovuje normám pro vzdělávací účely a ani z hlediska budoucích záměrů univerzity,“ uvedl Václav Petržíla, kvestor UJEP.
Přesto ale UJEP souhlasila, že zhodnotí návrhy, jež by znamenaly další existenci budovy. „Byla zorganizována schůzka vedení univerzity a zastánců zachování objektu, na které se dohodlo, že bude zpracováno odborné posouzení vhodnosti budovy pro vzdělávací účely.“
Ovšem historikové ve svém pohledu na starou porodnici nejsou zcela jednotní. Ředitel ústeckého archívu Vladimír Kaiser tvrdí, že je to majetek univerzity a že ta si s ním může dělat, co chce.
„Není to kulturní památka. Ale je na ni zajímavý ten jižní pohled. Postupuje pyramidovitě. Kdyby to nechali a na severní stranu přistavili to, co chybí, tak by to mohl být určitý kompromis,“ řekl Kaiser s tím, že na druhou stranu má ovšem pocit, že prostorové požadavky přírodovědné fakulty jsou poněkud nadsazené.
