Společnost by o něj měla požádat do konce března. Miliony od ČEZu prý hejtmanství při rozhodování zavazovat nebudou.

Náměstek hejtmanky pro životní prostředí Arno Fišera (ČSSD) na dotaz novinářů, jestli dar nebude vnímán jako snaha energetické společnosti ovlivnit rozhodnutí kraje při udělování povolení, odpověděl: „Musíme to vítat. Že je to jakési výkupné, to je asi správně. Já si myslím, že by tak měly postupovat i další firmy, které znečisťují životní prostředí v kraji.“ Zároveň však dodal, že je peníze při rozhodování o povolení neovlivní.

Podle Fišery se názor na stavbu paroplynové elektrárny oproti starému vedení kraje nezměnil. Další znečišťovaní životního prostředí v kraji prý nedopustí.

Projekt s tím, co bude chtít ČEZ na okraji Ústí postavit, dostane na stůl představenstvo společnosti na konci března. Do té doby by však měla firma požádat krajský úřad právě o integrované povolení. Podle vedení kraje tak zatím neučinila.

Energetická společnost plánuje v regionu obnovu svých hnědouhelných elektráren. Ve středu projednávali krajští radní záměr komplexní obnovy Prunéřova. Ten je největším uhelným elektrárenským komplexem v republice. Kolos patří mezi hlavní hříšníky na seznamu největších znečišťovatelů životního prostředí. Vede v exhalacích skleníkových plynů a také prachu.

Podle Fišery budou po kompletní rekonstrukci elektráren ČEZ splněny krajské emisní limity. „Životní prostředí v kraji se v průměru určitě nezhorší,“ tvrdí Fišera.

V kraji by mělo klesnout množství oxidu síry nebo oxidu uhličitého. Po stavbě paroplynové elektrárny v Úžíně naopak podle Fišery vzrostou oxidy dusíku. „Dodnes ale nevíme, jaký agregát se bude v Ústí stavět. Nevíme ani, jestli dojde k přepracování projektu. Není ani vyřešeno, kam se odvede teplo,“ řekl Fišera.

Energetická společnost na prosincovém zasedání ústeckého zastupitelstva potvrdila, že chce elektrárnu na okraji krajské metropole postavit. ČEZ mluví o zdroji o výkonu 250 MW. Pokud však firma nebude moci pokračovat v přípravě stavby podle původního stavebního povolení z roku 1996, bude chtít vybudovat elektrárnu o výkonu 440 MW. Další informace o přípravě projektu má ČEZ předložit na dalším zastupitelstvu 5. března.

Od stavby v Úžíně neodradila energetický gigant ani lednová plynová krize. Mluvčí ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp před měsícem Deníku řekl, že elektrárna by měla sloužit svému účelu čtyřicet let, a proto nemá současná situace až tak velký vliv na rozhodování společnosti.